Okružní třída

Začátek stezky: Třída Československé armády 275
První objekt: Palmová zahrada
Jan Kotěra, 1911
MHD: Muzeum (BUS 11, 12, 13, 16, 17, zelená; TROLEJBUS 3, 7)
Adalbertinum (BUS 5, 11, 14, 15, 16, 17, 18, 23, TROLEJBUS 2, 6)
GPS: 50.210364, 15.829764, stáhnout GPX nebo KML
Délka stezky: 2,5 km, 45 min
1

Po roce 1895, kdy byly pevnostní pozemky převedeny na město Hradec Králové. Vznikla idea okružní třídy, na které by byly rozmístěny hlavní veřejné instituce, kulturní stánky jako divadlo, nebo stavby církevní. Doplněny pak měly být bloky výstavních činžovních domů. Začátek stezky na křižovatce ulic V Kopečku, Palackého a třídy ČSA slibuje pohled na funkcionalistickou spořitelnu od Františka Duse, hotel Grand s Palmovou zahradou, kterou v roce 1911 navrhl Jan Kotěra, a protější přestavěný činžovní dům od Josefa Gočára. Blok domů ulic třídy Československé armády, Palackého, Kotěrova a Divišova obsahuje vysokou koncentraci činžovních domů dokládajících vývoj moderní architektury. Okresní dům od Jana Kotěry z let 1903–1904 a protější nárožní dům Ladislava Tvrzkého od Rudolfa Němce ukazuje secesní výzdobu, zatímco vlastní dům Václava Rejchla ml., objekt Okresní péče o mládež a nárožní Palác první vzájemné úrazové pojišťovny od Jindřicha Freiwalda a Jaroslava Böhma představuje proměny architektury dvacátých let, dům Františka Steinfelda od architekta Františka Bartoše z let 1932–1933 však ukazuje nové avantgardní pojetí městského bydlení. Blok z druhé strany z třídy Československé armády uzavírají dva předválečné domy od Bohumila Waiganta, které dokládají různý vkus hradeckých stavebníků. Vydáme-li se směrem k Žižkovým sadům, je další zastávkou monumentální budova někdejšího armádního velitelství od Jana Rejchla z doby před druhou světovou válkou. Následuje konstruktivistický objekt Okresních a finančních úřadů od Josefa Gočára se středovým průhledem do zeleně a o blok dále rohová stavba synagogy a židovské školy. Synagoga s kupolí a nárožní věží představuje vrchol emancipace Židů a pojetí židovského svatostánku v duchu orientální symboliky. Monumentální meziválečnou architekturu dále ukazuje budova Krajského soudu od Václava Rejchla ml. Nábožensky liberální moderní Hradec ukazuje blízký kostel evangelické církve od Oldřicha Lisky. Protější vila od Františka Jandy pro Emílii Waldekovou-Kmochovou je dalším příkladem moderního luxusního bydlení, které se začátkem třicátých let začalo manifestovat lapidární architekturou, která nade vše upřednostnila funkci a pohodlí. Architekturu, která představila ryze funkční pojetí a krásu železobetonu jako nového materiálu, dále ukazuje schodiště vedoucí z okružní třídy na staré město ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Schodiště vyprojektoval už v roce 1909 Josef Gočár a jeho suverénní vzhled nezůstal bez kritické odezvy. Poslední stavbou na Okružní třídě je budova telegrafní a telefonní ústředny z doby po druhé světové válce od Jana Rejchla. Její projekt dokazuje, že se Rejchl a řada dalších hradeckých architektů snažila po válce navázat na meziválečnou kvalitu.