Josef Gočár (1880–1945) je považován za jednoho z nejvýznamnějších architektů první poloviny 20. století v českých zemích. Svůj tvůrčí osud významnou měrou spojil s Hradcem Králové, kam jej přivedl ještě za studií jeho učitel Jan Kotěra. Stezka představuje Gočárovy vstupy do královéhradeckého urbanismu, jednotlivé realizace i nerealizované projekty a vize rozvoje města. Stezka začíná v Labské kotlině, pro niž Gočár navrhoval podobu v letech 1925–1931. Dalšími realizacemi jsou školní budovy na labském nábřeží, do nichž vtělil modernizaci vzdělávání, která byla prioritou nového československého státu. V rámci moderní výstavby města Gočár navrhl podobu dvou uzlových náměstí: Ulrichova a Masarykova. Současně s jejich úpravou více či méně navrhoval i celé projekty či fasády objektů, které tvoří fronty a dominanty těchto náměstí nebo jsou v jejich bezprostředním okolí. Jedním z diskutovaných sídel městských institucí mezi válkami bylo nové divadlo, které Gočár plánoval na dnešní nám. 5. května. Odtud je možné udělat menší odbočku k budově dnešního Státního okresního archivu, který býval původně Ústavem pro zvelebování živností a jeho původní projekt navrhl v roce 1923 právě Gočár. Když se vrátíme zpět na náměstí 5. května, pokračujeme po Gočárově Tyršově mostě do centra. Za mostem měly stát dvě pozdní Gočárovy realizace: na nám. Osvoboditelů budova galerie, naproti přístavba muzea z roku 1942. Pod návrším historického jádra města navrhoval Gočár jednu ze svých prvotin, dům pro Annu Fultnerovou a naproti měla stát jeho úprava Grandhotelu, která ale nakonec nebyla realizována. Při cestě přes historické náměstí můžeme navštívit Gočárovo revoluční železobetonové schodiště z roku 1909. Na východním cípu starého města měl stát Gočárův Lutherův ústav, který ale nakonec navrhoval Václav Rejchl st. Pod návrším Gočár navrhoval pozoruhodný evangelický kostel, který byl nakonec realizován podle projektu Oldřicha Lisky. Na okruhu pod historickým centrem je poslední realizace Josefa Gočára ve městě: Okresní a finanční úřady z roku 1935, dnešní budova magistrátu. Na Slezském Předměstí stojí dva rané činžovní domy pro Františka Jaroslav Černého se secesní, geometrickou fasádou, jeden opatřený bohatou sgrafitovou výzdobou. Procházka končí v Šimkových sadech, jejichž moderní, rozvolněnou anglickou podobu s umělým jezírkem návrhů Gočár na začátku třicátých let.