Pražské Předměstí

Začátek stezky: Havlíčkova 292
První objekt: Agrární banka
Jindřich Freiwald, Jaroslav Böhm, 1939
MHD: Muzeum (BUS 12, 13, 16, 17; TROLEJBUS 3, 4, 7)
GPS: 50.211849, 15.827107, stáhnout GPX nebo KML
Délka stezky: 2,6 km, 45 min
5

Díky výstavbě železnic od druhé poloviny 19. století západně od historického centra Hradce Králové na území Pražského Předměstí zde začaly vyrůstat nové průmyslové areály a z Pražského Předměstí se stal postupně bohatý městys. Stezka začíná u Tyršova mostu, jehož architekturu navrhl Josef Gočár, pokračuje k unikátním etážovým garážím z roku 1932 v avantgardním pojetím a pokračuje na Baťkovo náměstí. Zde se nachází činžovní Hanušův dům a hotel Start, které ukazují výstavní městskou zástavbu z doby před první světovou válkou. Blok domů naproti přes třídu Karla IV. připomíná průmyslový charakter čtvrti. Nacházel se zde závod nábytku Karla Skuherského a jeho administrativní dům a domy jeho zaměstnanců. Přes křižovatku stojí pozdně secesní vila Roberta Schmidta, jednoho z nejvýznamnějších stavitelů moderních staveb v Hradci Králové. Za Schmidtovou vilou postupně rostl dělnický multifunkční dům – na stavbu z roku 1912 navázal biograf LIDO BIO a na konci 20. let pak nová přestavba a přístavba samotného dělnického domu. Přes křižovatku stojí dům Karla Vlčka, na němž se podíleli Josef Fňouk a Václav Placák. Dům vyniká skleněnou věží a velmi progresivním pojetím. Na dnešním náměstí 28. října stojí dominanta Pražského Předměstí – kostel Božského Srdce Páně od architekta Bohumila Slámy. Demonstruje snahu katolické církve o stavbu moderních kostelů, podle dobových prohlášení měl být prvním moderním kostelem v Československu. Za rohem se nachází někdejší radnice Pražského Předměstí, která rovněž poukazuje na někdejší rozmach samostatného městysu a touhu po moderní reprezentaci Pražského Předměstí. Odtud se dostaneme k monumentální budově nádraží od Jana Rejchla a jeho bratra Václava Rejchla ml. Velká nádražní budova s věží měla odpovídat významu města, které se stalo hlavním městem československých železnic. Do Hradce se totiž v rámci decentralizace institucí přestěhovalo Ředitelství československých drah.  Stezka končí u funkcionalistické administrativní a obytné budovy pekařského družstva, které v minulosti obsahovalo rozsáhlou pekárnu, sila, sklady a garáže.    

LZL