Elektrárna Na Mlejnku

V druhé polovině 19. století se zvyšuje tlak na úpravu vodních poměru nejen řeky Labe, ale také hlavního levého přítoku ve východní části Čech, Orlici. Na přelomu 19. a 20. století zadal zemský výbor projekt na úpravu toku. Pro finanční a časovou náročnost celého projektu, kdy bylo provedeno přes 1000 řezů korytem této řeky, byla úprava rozdělena do celkem sedmi etap. Tyto etapy probíhaly postupně od roku 1907, kdy započala první etapa svým 400. metrovým úsekem, až do roku 1939, kdy skončila finální sedmá etapa.

Řešení Malšovického jezu spadalo do třetí etapy úpravy vodního toku. První návrhy zbrzdila majitelka malšovického mlýna, která podávala proti úpravám toku námitky. V roce 1919 však majitelka jezu Mlejnek prodala veškerá vodní práva příslušející tomuto jezu. Tím se odstranily veškeré překážky a mohlo se pokračovat v úpravě koryta.

Název jezu mlejnek, či Na Mlejnku vznikl díky malému mlýnu, který byl na pravém břehu řeky a který byl později doplněn o pilu. Říkalo se mu Na čertovině, Bouda nebo právě Mlejnek. Původní dřevěný jez sloužil ke vzdouvání řeky do koryta pro mlýn.

Při úpravě tohoto jezu bylo počítáno se stavbou městské elektrárny. Ke stavbě samotné elektrárny však došlo až ve čtvrté etapě po vyřešení sporů s majitelkou jezu, a to v roce 1920. Tato elektrárna se stala třetí královéhradeckou vodní elektrárnou v pořadí. Tato elektrárna je vybavena dvěma Kaplanovými turbínami a jednou Francisovou turbínou.

Stavba překlenuje prostor mezi břehem řeky a vytvořeným ostrůvkem, kolem kterého obtéká řeka. V elektrárně jsou celkem tři turbíny a tento počet se propisuje do fasády objektu. Pod objektem jsou viditelné tři kanály, každý pro jednu turbínu. Jednotlivé kanálky jsou odděleny základovou konstrukcí, která vynáší klenby, ty následně podepírají celou stavbu. Na delších stranách fasády se nacházejí tři velké okenní otvory, které jsou dále členěny na tři okenní rámy. Každý rám je úzký a vysoký. Fasádu člení čtyři pilastry, které vynášejí průvlak. Objekt je zastřešen dvouúrovňovou valbovou střechou. První úroveň střechy je v polovině seříznuta a vysunuta asi o 1 metr. Nad tímto vysunutím dále pokračuje valbová střecha ve stejném sklonu jako první úroveň. V konstrukci, která vynáší horní část střechy, se nacházejí světlíky. Na obou delších stranách se jich nachází vždy šest. Na kratší straně jsou pouze dva světlíky. Na severní straně objektu byla postavena nová budova elektrárny, která je k původní budově připojena spojovacím krčkem.

David Šeda