Mezi lety 1932–1933 byl mezi pravým a levým břehem Labe asi 500 m severně od existujícího Pražského mostu postaven nový most. Má podobu železobetonového obloukového mostu. Dva oblouky o rozpětí 40 m, jež jsou ztuženy příčnými stěnami, nesou mostovku o rozměrech 16 × 60 m. Z toho je zde vyčleněno 3,5 m na obou stranách pro chodník. Výška podjezdu mostu je 3,9 až 4,1m.
„Technická báseň z oceli a betonu“, tak referoval dobový tisk široké veřejnosti o na svou dobu jedinečné stavbě mostu přes řeku Labe v Hradci Králové. Architektonickou podobu vtiskl mostu Josef Gočár, který se od poloviny dvacátých let věnoval regulaci Eliščina nábřeží severně od budovy muzea. Gočár navrhl také zábradlí mostu a nástupní schodiště. Gočár stanovil uliční čáry i výšky budov a v roce 1931 vypracoval návrh na novou budovu galerie, která měla stát v bezprostřední blízkosti mostu naproti severnímu křídlu Kotěrova muzea.
Most nese jméno po Dr. Miroslavu Tyršovi, spoluzakladateli Sokola, na počest 100. výročí od jeho narození. Stavba dopravního díla se svým způsobem stala záchranou pro stovky dělníků a desítky královéhradeckých firem, jelikož byla realizována v době celosvětové hospodářské krize a poskytla tak pracovní příležitost mnohým nezaměstnaným.
Firma Ing. I. Fifky a Ing. J. Moravce převzala staveniště 11. srpna roku 1932 a již v červnu 1933 byla stavba hotová. Jak dokumentují dobové fotografie, Josef Gočár jako autor architektury mostu byl uveden i na autorské tabuli, která byla umístěna po celou dobu realizace mostu na pravém břehu v blízkosti dnešního náměstí 5. května. Stavební práce probíhaly na tři směny a podílelo se na nich více než 300 dělníků z blízkého okolí. Stavba byla slavnostně otevřena 25. června 1933. Na stavbu bylo spotřebováno přibližně 11 vagonů oceli a veškeré dodavatelské firmy prováděly stavbu se značnou kvalitou a v daných termínech.
Stavba Tyršova mostu byla odbornou i laickou veřejností přijata velmi pozitivně a dočkala se nemalého uznání a podpory od tisku, který vyzdvihoval především jakost odvedené práce, ale i kvalitu architektonického zpracování a celkové kompozice mostu s přilehlým okolím. V 90. letech proběhla obnova mostu, při které byla doplněna také nová válcová osvětlovací tělesa a vyměněno zábradlí za nepůvodní.
Filip Maršálek
Tyršův most je součástí plošně památkově chráněného území Městské památkové zóny Hradec Králové.
-
Ludvík Domečka, Labské mosty v Hradci Králové, Osvěta lidu, 1933, roč. XXXVI, č. 48, příloha, s. 1
-
Stavba Tyršova mostu, Osvěta lidu, 1933, roč. XXXVI, č. 48, příloha, s. 1–2
-
Jiří Malina, Monumentální architekturu dotvořil most, který je vizitkou hradeckých firem: kapitoly z královéhradecké historie, Hradecké noviny, 2004, roč. 13, č. 64, s. 10
-
Jiří Krátký, Technická báseň psaná betonem: Tyršův most v době svého vzniku okouzlil odborníky i širokou veřejnost, Hradecké noviny, 1994, roč. 3, č. 169, s. 8