Vila Morušovka

Oblast u Orlického nábřeží v Hradci Králové byla jednou z prvních městských částí určených k zastavění vilami. Po zbourání hradeb zde vzniklo území, kde několik parcel zakoupil stavitel Václav Rejchl st. a později na nich postavil vily. Vila Morušovka je právě jednou z trojice nejstarších vil v této oblasti. Její název „Morušovka“, jak bylo dříve nazýváno i toto místo podle původních morušových alejí, je známý již od počátku stavby a odkazuje na něj i dobový nápis na vstupní brance na pozemek, realizované uměleckým zámečníkem Janem Rabasem.

Vila byla postavena pro příručího městské spořitelny Josefa Bečičku, který si jako stavitele vybral právě královéhradeckého architekta Václava Rejchla staršího. O stavební povolení pro tuto vilu zažádal Bečička v březnu roku 1902 a stavební práce započaly již v dubnu téhož roku. Václav Rejchl st. postupně vystavěl na Orlickém nábřeží tři vily. Jednou z nich je i Wiplerova vila, která se nachází na sousední nárožní parcele (čp. 376).

Vila byla dokončena téměř podle původních plánů a architekt touto stavbou navázal na „českou renesanci“ v šestnáctém století. Stavbě dominuje osmiboká věž zdobená sgrafity a římsou prolomenou lunetami. Z uliční fasády vystupuje rizalit s pilastry zakončený renesančním stupňovitým štítem, který se nachází i na boční fasádě. Dalšími architektonickými prvky jsou bosáže na nárožích a fasádu celého přízemí pokrývá průběžná pásová rustika. Nad vstupním průčelím se nachází balkon, který byl realizován později, a zdobí jej antické sloupy a kuželková balustráda.

Podle projektu se jedná o dvoupodlažní vilu se suterénem a půdou. Dispozice prvního a druhého nadzemního podlaží byla podle plánů totožná. Obsahovala jeden byt se třemi pokoji, kuchyní, koupelnou, toaletou a spíží. Druhé podlaží je doplněno o balkon nad vstupem v přízemí a do věže se vstupuje po vnitřním kovovém secesním schodišti. Později zde došlo ke změnám dispozice přízemí a vytvoření stavebně oddělených jednotek. Také byly navráceny fasádní omítky do původního stavu.

Zajímavostí této stavby je také to, že se vila stala v roce 1912 rodným domem jugoslávské spisovatelky Jary Ribnikarové. Ta o svém dětství v Hradci napsala knihu Dítě z Hradce: memoárová próza. Vila má původní podobu.

Martina Nemravová