Vila Františka Sternwalda

Vila v největší královéhradecké vilové čtvrti postavená po začátku války je charakteristická svým konzervativním pojetím a motivy typickými pro středomořskou architekturu. Vilu můžeme považovat za jednu z posledních kvalitních staveb provedených v Hradci Králové před všeobecným stavebním zákazem vyhlášeným protektorátními úřady roku 1942. Stavebníkem této výjimečné vily byl geolog František Sternwald (1908–1985). Vzhledem k úpravám nejprve progresivně pojatého projektu můžeme soudit, že jeho oku evidentně přísně geometrická estetika funkcionalismu příliš nelahodila. O architektovi, který se narodil a působil v Hradci Králové, víme, že se účastnil několika lokálních veřejných soutěží především na školní budovy.

Z nich vítězně vzešel projekt jeho školního areálu pro nedaleké Předměřice nad Labem provedený na sklonku třicátých let. Architektonické pojetí vily, kterou projektant nejprve zamýšlel uzavřít rovnou střechou, reflektuje aktuální dění na naší architektonické scéně přelomu třicátých a čtyřicátých let, kdy bylo čím dál více kritizované dogma bílého vědeckého funkcionalismu, ale také to, že se avantgardní principy ne vždy setkaly s pochopením stavebníka, a to zvláště na českém venkově. Definitivní, realizovaná verze projektu neprodělala oproti první studii z roku 1940 změny jen v oblasti střešní krajiny, střecha je nakonec valbová a je oddělena výraznou korunní římsou.Dílčími úpravami prošlo i vstupní průčelí, z něhož zmizela lyrická figurální malířská výzdoba a taktéž původně zamýšlené sluneční hodiny na boční fasádě.

Ostatní prvky typické pro tuto stavbu zůstaly beze změny, a to především nárožní arkýřová okna zimních zahrad nesená subtilními konzolami, která umocnila romantizující atmosféru obytných pokojů. Zajímavě Louženský vyřešil i propojení domu se zahradou. Vstupovalo se do ní skrze terasu propojenou se schodišťovou halou. Hala byla na svou dobu nezvykle uzavřena klenbou. K romantické atmosféře domu připomínající francouzskou či španělskou riviéru přispívala řada prvků. Vedle francouzských oken s okenicemi pracoval architekt taktéž s dřevěnými žaluziemi, barokizujícím kováním zábradlí terasy a balkonu a soukromí zahrady chránila před zraky kolemjdoucích omítaná zídka s obloukovým otvorem. Vila Františka Sternwalda je nyní v majetku jeho rodiny a je po více než pětašedesáti letech stále udržována v dobrém a původním stavu.

Ondřej Venclík