Radnice Pražského Předměstí

Na území Sukových sadů se do roku 1911 nacházelo tzv. Bezedné jezero. Právě během tohoto roku bylo jezero zavezeno a tím dalo vzniknout Fialovým Sadům. Tehdejší sady byly pojmenovány po právě působícím starostovi Pražského Předměstí a velkoobchodníkovi s uhlím Františku V. Fialovi. Díky jeho iniciativě během roku 1913 vznikl zdejší okrašlovací spolek, jehož hlavními činnostmi byly péče o veřejnou zeleň, propagace i obnova památek, a právě F. V. Fiala byl jeho předsedou.

V lednu roku 1926 byla vyhlášena veřejná soutěž na stavbu obecního domu. Autorem návrhu se stal profesor Jaroslav Stejskal, který byl při svém návrhu ovlivněn do jisté míry jak doznívající geometrickou secesí, tak nastupujícím konstruktivismem. V srpnu téhož roku proběhlo na schůzi městské rady ofertní řízení a později téhož měsíce bylo uděleno povolení k výstavbě obecního domu. Výstavba byla zadána stavitelské firmě Schmidt a Nekvasil z Hradce Králové. O této skutečnosti informují v krátké zmínce k 1. září 1926 Lidové noviny. Během následujících let do radnice přibyly i další instituce, v roce 1928 městská knihovna a v roce 1938 dvě místnosti připadly policii.

Cihlová budova je na nároží Sukových Sadů a ulice U Koruny s přístupem do vnitřního dvora. Je pětipodlažní a podsklepená. Průčelí do parku je rozděleno na tři části s přísnou středovou symetrií, v patě fasády je výrazný sokl. Vstup do budovy je zvýrazněn v přízemí orámováním. Trojice oken obou křídel má taktéž výraznou šambránu, což se mění ve vyšších patrech, kde okna výrazné šambrány nemají. V prostoru atikové římsy je v prostředním traktu prolomen štít, kde byl umístěn znak Pražského Předměstí. Okna jsou prolomena v devíti osách v pravidelných rozestupech. Výrazným prvkem dvorní fasády jsou tři balkony. Dispozičně je přízemí děleno na vstupní prostor, halu se schodištěm, odkud je zpřístupněn dvůr, a dva boční trakty, odkud byly přístupné jednotlivé kanceláře.

Uliční i dvorní fasáda prošla v roce 2016 generální opravou, která byla potřebná z důvodu opadávání vnější omítky, a to především ve dvorní fasádě. Nesoudržná omítka byla otlučena na zdivo, a to bylo očištěno.  Úprava uliční fasády byla provedena škrábanou břízolitovou omítkou s následným silikátovým vícenásobným nátěrem včetně penetrace podkladu. Finální úprava soklu je z dekorativního materiálu zvaného marmolit. Dvorní nadzemní fasáda byla provedena tradiční metodou dvouvrstvé vápenocementové štukové omítky s následným silikonovým nátěrem. Ve dvoře se nacházela studna, která byla zaklopena a zasypána zeminou, a celý dvůr byl nově zatravněn.

Během německé okupace byl v roce 1942 vytvořen tzv. Velký Hradec Králové a Pražské Předměstí se stalo jeho čtvrtí. Tím pádem radnice ztratila svůj účel a roku 1974 se do budovy nastěhovalo dětské lékařské středisko a pohotovostní služba. Po roce 1982 byly dispozice vyšších pater upraveny na bytové jednotky, vzniklo tak 20 bytů, přičemž v přízemí zůstaly ordinace. V následujících letech přibylo pracoviště domácí zdravotní péče se samostatným vstupem z ulice U Koruny, v prvním patře připadl jeden byt chráněnému bydlení Daneta pro zdravotně postižené. V přízemí dnes najdeme ordinaci praktického lékaře a alergologie pro děti a dorost.

Kristián Sál