Činžovní dům Karla Skuherského a domy zaměstnanců firmy

Nábytkářská firma Karla Skuherského patřila na začátku dvacátých let minulého století mezi největší podniky tohoto charakteru ve východních Čechách. Za svou produkci získala několik ocenění, například zlatou medaili a čestný kříž z mezinárodní výstavy umění a hospodářství v Bruselu z roku 1906. Vzhledem k dobrým hospodářským výsledkům firmy se Karel Skuherský rozhodl investovat do výstavby několika obytných domů pro svou rodinu a zaměstnance podniku.

Pravděpodobně v roce 1921 oslovil architekta Oldřicha Lisku, který navrhoval obytný dům pro několik místních podnikatelů (např. nábytkářského továrníka Josefa Nevyhoštěného). Ten se následně stal prokazatelným autorem rohového čtyřpatrového objektu na nároží třídy Karla IV. a Resslovy ulice. Realizace, již po dostavení vlastnila Skuherského dcera Žofie, byla postavena mezi listopadem 1921 až 20. listopadem 1922 stavitelskou firmou Václav Nekvasil a Ing. Robert Schmidt. Rodinná firma dále iniciovala vznik třech sousedních obytných domů pro zaměstnance, k jejichž výstavbě došlo mezi léty 1922–1924. U tohoto projektu není Liskovo autorství potvrzeno, je to však vzhledem k sousednímu návrhu i celkovému uměleckému pojetí stavby pravděpodobné.

Přízemí nárožního domu architekt rozčlenil obchodními prostory. Zbylou plochu fasády projektant dekoroval ve výrazových prostředcích národního stylu a pozdní verze art deca. Celý objekt umocnil korunní římsou a rozsáhlým tvaroslovím plastické dekorace. Výzdobou ozvláštnil především prostor mezi okny, a to půlkruhovými tvary a stylizovanými kalichy – podobně členil fasádu u pardubické realizace Okresní nemocenské pokladny. Střídmější užití členitosti fasády bylo pak použito u domů čp. 601–603, jež byly postaveny pro zaměstnance nábytkářské firmy. Architekt zde varioval neoklasicistní motivy (stylizované pilastry, trojúhelníkový štít, vstupní portál) s dekorativními motivy národního stylu (obloučkové prohnutí pilastrů, geometrické útvary na fasádě).

Nárožní dům, který vlastnila Žofie Skuherská, tvořilo podsklepené přízemí s obchodními prostory. Do čtyř nadzemních podlaží (a sklepa) umístil 13 dvou a tří pokojových bytů, které členil standardně. Podobně tzv. malými byty byly rozděleny i tři zbývající třípatrové domy pro zaměstnance nábytkářské firmy rodiny Skuherských. Objekty dodnes slouží primárně obytnému účelu.

MB