Stavitelská a projekční firma Josefa Fňouka a Oldřicha Lisky vznikla v únoru 1910. Spolupráci zde uzavřel architekt Liska, který zajišťoval projekční činnost se stavitelem Fňoukem, jenž vedl výstavbu navržených plánů a někdy také na přání stavebníka zasahoval do původních projektů, které vytvářel Liska. Společníci postupně v letech 1910–1914 realizovali několik staveb v Hradci Králové i blízkém okolí (např. královéhradecký evangelický kostel, nájemní dům pro Družstvo pro stavbu domů soukromému úřednictvu v Království českém). Do výsledků jejich spolupráce také patřil soubor třech sousedních obytných domů, které vznikly na původních pevnostních pozemcích na rohu Albertovy, Vrchlického a Čechovy ulice.
Výstavba na stavebních parcelách začala v roce 1912 projektem pro Marii Sálovou a soubor objektů byl o rok později dokončen vlastním rodinným domem se sídlem projekční a stavitelské firmy Josefa Fňouka a Oldřicha Lisky. Patrová vilka s valbovou střechou zapadá do uměleckého konceptu architektovy rané tvorby. Stavbu realizovanou od května do 16. prosince 1913 Liska pojal jako reprezentativní budovu, již z tohoto důvodu na rozdíl od sousední realizace pro Marii Sálovou a manžele Hypiusovy výrazněji dekoroval. V tomto případě využil neoklasicistních motivů v patře (kanelované polopilastry ohraničující okna, hřmotná korunní římsa) a dekorativních rostlinných reliéfů v duchu pozdní německé secese pod okny v nároží a nad hlavním vchodem. Východní průčelí architekt doplnil o rizalit a balkon. Západní průčelí do zahrady pak Liska rozšířil dalším balkónovým tělesem.
Interiér architekt rozčlenil do dvou bytových jednotek. Do přízemí se vstupovalo z Albertovy ulice do předpokoje s hlavním schodištěm. Zatímco v západní části domu Liska situoval kuchyň se sociálním zařízením, východní partii rozdělil subtilní průchozí příčkou na ložnici a jídelnu. Toto řešení je možné vnímat jako předstupeň skleníkové stěny, jež rozdělovala obývací pokoj s jídelnou v Liskově vlastní vile ve Střelecké ulici z roku 1932. První podlaží pak architekt rozčlenil stejně.
Součástí projektu byl také přízemní objekt ve dvoře, do něhož měla být umístěna prádelna a také zde měla původně fungovat projekční a stavitelská firma kanceláře. Vzhledem k tomu, že ke zkolaudování stavby došlo na konci roku 1913 a společníci se rozešli už v roce 1914, je otázkou, zda zde firma vůbec fungovala. Jedním z důvodů možného rozpadu spolupráce jsou bezpochyby ambice obou tvůrců. Oldřich Liska totiž v roce 1912 složil státní stavitelské zkoušky a ke spolupráci již stavitele nepotřeboval. Josef Fňouk zase stále častěji vstupoval do oblasti projektování a po vzniku Československa se stal také úspěšným architektem (Novákovy garáže, Dům U skleněné věže). Můžeme předpokládat, že zde Liska mohl bydlet až do postavení vlastního obytného domu mezi léty 1922–1923 ve Švehlově ulici.
Rodinný dům prošel výměnou většiny původních oken za plastová, došlo také k výměně střešní krytiny a k umístění střešních oken. Mezi nedávné úpravy patří také rozšíření přízemního obslužného objektu ve dvoře. Objekt je i v současnosti využíván k obytným účelům.
MB
Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.
- Archiv stavebního odboru Magistrátu města Hradce Králové, čp. 541
- Státní okresní archiv Hradec Králové, fond Berní správa Hradec Králové, Daň domovní Hradec Králové, inventární číslo 650, číslo popisné 541, karton číslo 101
- Ilona Motejlová, Architektura vil v Hradci Králové 1900–1945, bakalářská diplomová práce (Bc)., Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, 2011, s. 112