Nájemní vila Hedvy a Jana Hypiusových

Hojné zastoupení mezi stavebníky v prvních desetiletích 20. století měli majitelé projekčních a stavitelských firem. Po zajištění dostatečného množství kapitálu a bezúročných půjček mohli investovat do vlastních domů či vil, nájemních objektů, nebo do výstavby realizací, které následně přeprodávali dalším investorům. Mezi takové osobnosti patřil také královéhradecký stavitel Jan Hypius. Ten se svou manželkou Hedvou oslovil stavební a projekční kancelář Josef Fňouk – stavitel & Oldřich Liska – architekt a společně s nimi zakoupil tři stavební parcely na rohu dnešní Albertovy, Vrchlického a Čechovy ulice. Liska zde navrhl tři sousední rodinné domy, které začaly být realizované projektem pro Marii Sálovou v roce 1912 a dokončené o rok později budovou pro firmu dua Fňouk a Liska.   Hypiusovo podnikatelství staveb se zaměřovalo na výstavbu tohoto druhu objektů v Hradci Králové i blízkém okolí. Za zmínku stojí například dům Josefa a Františky Hubáčkových, jenž byl realizován v roce 1923 na Slezském Předměstí.

Projekt architekt koncipoval jako patrový obytný dům na půdorysu ve tvaru písmene L. Budovu architekt napojil na svůj starší projekt pro Marii Sálovou z roku 1912. Stavbu realizovala stavební a projekční kancelář Josefa Fňouka a Oldřicha Lisky od 13. května do 30. září 1913. Vznikl patrový nárožní objekt, který projektant zakončil valbovou střechou. Pro celou stavbu architekt Liska zvolil hrubou omítku, již rozdělil částmi hladké fasády s dekorativními motivy. Celkové estetické vyznění odkazuje k Liskově rané tvorbě v duchu neoklasicismu, dekorativismu, a především pozdní německé secesi. Vedle hlavního vchodu architekt umístil polygonální rizalit, který zakončil zvoncovou střechou. V motivech hrubé omítky, umírněné secese a podobného typu zastřešení jako u kiosků na Pražském mostě v Hradci Králové můžeme vidět Liskovu reakci na tvorbu architekta Jana Kotěry. Dalším motivem byl také nárožní arkýř a trojúhelný vikýř v partii namířené do dnešní Čechovy ulice.

Vnitřní rozložení stavby bylo pojato tradičně. Do vstupní předsíně směřovalo hlavní schodiště do patra. Přízemí architekt rozčlenil obývacím pokojem, ložnicí, kuchyní a ubytováním pro služku. Do prvního podlaží Liska situoval další dvoupokojový byt s kuchyní. Po manželech Hypiusových získala do majetku rodinný dům Svatava Zelená, která opět oslovila architekta Lisku, aby vytvořil plán na přestavbu a přístavbu stávajícího objektu. Architektův plán odevzdaný v červnu 1926 prováděla Hypisuova stavební firma mezi léty 1927–1928.  Došlo k patrové přístavbě u Čechovy ulice a k rozšíření do prostoru dvora o další pokoje.

K dalším přestavbám objektu již nedošlo. Stavba je doposud osazena původními okny a nadále slouží k obytnému účelu.

MB