V roce 1909 si nechali Jan Pažout s manželkou navrhnout vilu od svého bratra, stavitele Jaroslava Pažouta. Zakoupil pozemek na nově budované výstavní třídě nesoucí dnešní název Střelecká, kam významní podnikatelé a úředníci situovali po roce 1908 své výstavní městské vily.
Vila byla navržena jako dvougenerační objekt se dvěma bytovými jednotkami. Do objektu se vstupovalo z jihu. Za vstupem následoval menší vstupní prostor, který sloužil jako podesta schodiště vedoucího do prvního patra a obytného podkroví. Odtud se vcházelo do dvou bytových jednotek, která každá zasahovala celé podlaží. Za dveřmi do bytu byl umístěn předpokoj s toaletou a spižírnou, vpravo se vstupovalo do salonu, který byl propojen s obývacím pokojem. Největší obývací pokoj sloužil také jako jídelna, byl navázán na kuchyň, která měla také samostatný vstup z předpokoje. Na obývací pokoj navazovala veranda se samostatným přístupem do zahrady. Z obývacího pokoje vedly dveře do ložnice s koupelnou. Při kuchyni byl situován ještě malý pokojík pro služku. Stejné dispoziční schéma se nacházelo i v bytové jednotce v patře. Projekt z roku 1909 byl aktualizován v roce 1911, byl rozšířen především o obytnou jednotku v podkroví, přibyl byt domovníka v suterénu (původně zde byla plánovaná jen prádelna a sklep) a získal daleko bohatší výzdobu.
Původní projekt z roku 1909 počítal se secesní výzdobou (vlnková linka pod korunní římsou) a moderním pojetím fasády (horizontálně česaná omítka v parteru usazená na kyklopské podezdívce), zatímco mansardové dřevěné štíty a výplně pod sdruženým oknem v patře měly být zdobeny lidovým vyřezáváním. Druhý projekt z roku 1911 je daleko monumentálnější, přidává kyklopské zdivo do nově navrženého kónicky tvarovaného orámování vstupu a bohaté řezbování se omezuje jen na štíty s nově navrženou lodžií. Současně v druhém projektu přibylo bosování nároží z neomítaných režných cihel uplatněné především v parteru.
Výstavba probíhala (podle certifikátu o dokončení a užívání stavby z 14. listopadu 1912) v době od prosince 1909 do 4. července 1911. Později byl přistavěn ještě zahradní domek s pultovou střechou. Součástí návrhu byl také dekorativní plot sestavený z ustupujících a zdobně skládaných neomítaných režných cihel, který se nedochoval.
Po roce 2007 byl objekt navržen k demolici a měla zde vzniknout nová administrativní budova, ale v roce 2009 se stal kulturní památkou. Sytě červeno-bílý kontrast fasády neodpovídá původní, subtilnější barevné skladbě a výzdobě.
LZL
Vila Jana a Anny Pažoutových je nemovitou kulturní památkou pod číslem v ÚSKP 105303.
- Státní okresní archiv v Hradci Králové, fond Berní správa, dokumentace k čp. 492
- Ilona Motejlová, Architektura vil v Hradci Králové 1900–1945, bakalářská diplomová práce (Bc)., Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, 2011, s. 68–69
-
Jiří Krátký, Urbanistická kompozice Hradce Králové, Hradec Králové 1990, s. 138
-
Ladislav Zikmund-Lender, Struktura města v zeleni: Moderní architektura v Hradci Králové, Hradec Králové 2017, s. 26