Krátce po dokončení mostu se zdvižnými zdymadly a po zprovoznění náhonu v roce 1917 se rozhodl Josef Voženílek, který provozoval tři mlýnu, z nichž nejbližší se nacházel nedaleko na předměřickém náhonu, zbudovat při mostu se zdymadlem soukromou vodní elektrárnu. Projekt vznikl v roce 1917, architektonické řešení fasády v roce 1919 a elektrárna byla dokončena v roce 1923. Elektrárna měla dvě průtokové komory, na nichž se nacházely dvě Francisovy turbíny s horizontální hřídelí. Hlavní část budovy zabírala strojovna sahající přes dvě patra, členěná na dvě části, středem vedla řada tří osmihranných sloupů s různými rozestupy, nesoucími stropní konstrukci.
Projekt elektrárenské části hydroelektrárny je datován 19. červnem 1917 a vypracovala jej přerovská strojírenská firma Ing. Martínek a Calábek. Architektonické řešení elektrárny včetně dispozice patra, kde se nacházelo zázemí elektrárny se dvěma bytovými jednotkami, navrhl hradecký architekt Oldřich Liska. Ve vlastních soupisech díla Oldřicha Lisky je tento návrh datován rokem 1919. Liska pojednal fasádu v duchu svého tehdejšího přesvědčení. Fasáda měla být členěna prvky a řádem klasických proporcí, které ale zjednodušil a prvkům jako byly římsy, lizény, lizénové rámce, frontony, ostění apod. vtiskl kubizující formu zalomených tvarů. Fasádu hydroelektrárny můžeme ztotožnit s Liskovým projektem nouzových činžovních domů v Máchově a Klumparově ulici.
Dne 10. dubna 1932 ve 13.15 hodin odpoledne začala zkáza elektrárny a sousedního mostu. Příval vody, který nesl dřevěné klády, větve a další nečistoty, nebylo možné zadržet zdymadly, protože se spálil motor jejich zdvižného mechanismu. Protokol popisoval neštěstí následovně: „V době té stále ještě elektrárna pracovala bezvadně a teprve na to, asi po 14 hod., počaly se na východní zdi elektrárenské budovy projevovat první známky poruchy tím, že se místy odloupla omítka a pak počaly se tvořit trhliny a praskat okenní tabulky. [...] V té době bylo již na mostovce samé patrno naklesnutí jezového pilíře, neboť proti pravé budce jezové utvořila se v mostovce proláklina, která od toho místa stoupala napravo k elektrárně a nalevo ke střednímu pilíři, kde se uprostřed mostu proti střední budce utvořila v dlažbě mostovky příčná trhlina. Brzy na to vnikla voda do strojovny elektrárny, severovýchodní roh budovy se odtrhl a postupně počaly se řítit jednotlivé části elektrárny“. Jak ukázalo další šetření, hlavní příčinou bylo nevhodné písčité podloží a nedostatečné základy stavby elektrárny.
LZL
Objekt již neexistuje.
- Státní okresní archiv v Hradci Králové, fond soudobná dokumentace Předměřice, inv. č. 36
- Matěj Bekera, Architekt Oldřich Liska a jeho působení v královéhradeckých projekčních kancelářích, diplomová práce (Mgr.), Filozofická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2017, s. 103–104
-
Zlata Šámalová, Labe a Orlice v Hradci Králové: Historie říčních staveb, Hradec Králové 2007, s. 18–19