Od roku 1911 začala intenzivní vyjednávání a částečné práce na regulaci Labe, které se v úseku Smiřice – Předměřice často vylévalo z břehů. Regulace říčního koryta si vyžádala úpravy pozemkových poměrů, někteří vlastnící byli vyplaceni, jiným byly jejich pole směněny za odpovídající jiné. Tato narovnání nebyla v některých případech vyřešena ještě v roce 1917.
Tradičně se ještě asi o sto padesát metrů výše nacházel pevný jez, který reguloval tok. Ten zde stál do roku 1917, kdy ho strhl průchod ledů. Pár metrů pod novým železobetonovým mostem s pohyblivým zdymadlem stál do roku 1914 dřevěný most. Dne 15. června 1914 bylo obecním zastupitelstvem v Předměřicích rozhodnuto, že bude v rámci regulace vybudován železobetonový most se dvěma pohyblivými zdymadly. Projekt v té době již existoval, schválilo ho c. k. ministerstvo obchodu dne 28. února 1914. Mělo jít o „most nosnosti II. třídy s ohledem na zatížení parním válcem 180 q těžkým a s vozovkou z drobné (vějířové) dlažby ze žulových kostek v rozměrech 10 x 8 cm“. Stavba probíhala od podzimu roku 1914 a během roku 1915. Rok „1915“ byl také vyveden ve velkých číslicích na čele mostu jako rok dokončení. Do roku 1917 trvala montáž konstrukce dvou zdvižných zdymadel, jejichž mechanismus se ovládal ze tří věží.
Výjimečná na stavbě mostu byla jeho architektonická kvalita. Architektonické řešení industriální stavby totiž navrhl Pavel Janák, který v té době patřil k pražskému okruhu tzv. kubistické čtyřky, již tvořili ještě Josef Gočár, Josef Chochol a Vratislav Hofman. Architektonický kubismus byl do této doby doménou městských staveb, především soukromé vily, činžovního domu, obchodního domu, lázeňského pavilonu apod. Program kubistické architektury, která navazovala na architekturu historickou, především manýrismu a dynamického baroka, vystihl Janák ve svém textu Hranol a pyramida, publikovaném v roce 1912 v Uměleckém měsíčníku. Psal v něm: „...šikmost jest pak rovnováhový tvar, vzniknuvší a zůstavší z nerovnováhy zlomením vyrovnané. Jestliže tedy svislé a vodorovné dvojploší jest tvarem klidu a osamocené rovnováhy hmoty, předcházely šikmo utvářeným tvarům dramatické děje a složitější svazy více sil“. V Předměřicích se Janák pokusil převést architektonický kubismus i na užitkovou, průmyslovou stavbu. Věže, které ukrývaly zdvižný mechanismus stavidel typu Stoney, uzavřel šikmou plochou. Šikmou plochu zvýrazňovala římsa. Čela věží podpíraly dva pilastry ukončené také šikmou plochou. Toto členění může připomínat opěrný systém gotických kostelních věží. Jak dokládá kolorovaná Janákova kresba mostu, most měl mít původně kruhová okna a fasáda měla být vyvedena v sytých barvách kombinace červeno-žluté. Věže byly nakonec ze stran prolom
ny obdélníkovými okny a jak dosvědčují historické fotografie, celá stavba byla monochromní.
Most se zdymadlem byl poškozen při povodni v roce 1932, torzo bylo strženo a most s elektrárnou byl nahrazen novostavbou umístěnou asi o sto metrů níže.
LZL
Objekt již neexistuje.
- Státní okresní archiv v Hradci Králové, fond obecní úřad v Předměřicích, inv. č. 87 a 89
- Státní okresní archiv v Hradci Králové, fond soudobná dokumentace Předměřice, inv. č. 36
-
Pavel Janák, Hranol a pyramida, Umělecký měsíčník, roč. 1911/12, č. I., s. 162-170
-
Norbert Kiesling, Pavel Janák, Řevnice 2011, s. 70
-
Vladislava Valchářová (ed.), Industriální topografie / Královéhradecký kraj, Praha 2012, s. 47
-
Ladislav Zikmund-Lender, Struktura města v zeleni: Moderní architektura v Hradci Králové, Hradec Králové 2017, s. 27 a 31