Spolek Okresní péče o mládež vznikl v roce 1910 a měl zajišťovat sociální služby pro děti a mládež v královéhradeckém okrese. Hlavními představiteli spolku, který měl v roce 1931 840 přispěvatelů, byli lékař Ladislav Pičman a tajemnice Helena Babáková.
Záměr vybudovat své sídlo, ubytovací a stravovací kapacity pro osiřelé či sociálně slabé děti a mládež s nájemními byty, které by pomohly z nájmů umořit stavební náklady, pojal spolek krátce po vzniku nového Československého státu a zažehnání poválečné krize. Stavba v ulici za majestátní budovou muzea začala dle kolaudačního certifikátu v listopadu 1923 a ukončena byla 15. října 1924. Architektem budovy byl zvolen Václav Rejchl ml., který byl členem královéhradecké organizace YMCA, jejíž stavba, taktéž navržená Rejchlem, byla po Praze a Bratislavě jednou z prvních v Československu. YMCA byla pochopitelně sesterským spolkem Okresní péče o mládež a jejich aktivity probíhaly ve vzájemné synergii, jak o tom v roce 1932 referovala Helena Babáková. Tak jako Rejchl stavěl budovu YMCA pro bono, a ještě na samotnou stavbu sám přispěl, byl i projekt Okresní péče pro Rejchlovu kancelář nezištným.
Rejchl pojal exteriér v duchu obloučkového dekorativismu. Objekt je symetrický, nad korunní římsou se vypíná trojúhelníkový tympanon. Objekt má dva vchody (číslo popisné se od počátku značilo jako „a“ a „b“), nad každým vchodem je vypouklý arkýř, sahající od prvního do druhého patra, ve třetím patře tyto arkýře uzavírá balkon. Ve středu uliční fasády jsou tři podélné balkony se zaoblenými rohy. V polích okenních pásů mezi prvním a druhým patrem jsou kruhové medailony se štukovou sochařskou výzdobou.
V suterénu severní části (označené „a“) se nacházely sklepy, které byly určeny jak nájemním bytům, tak zázemím pro jednotlivé sociální instituce, které v objektu našly sídlo a provoz. Kromě toho se zde nacházela kuchyň pro sirotčinec s dvaceti batolaty. V přízemí bylo administrativní zázemí sirotčince, jeden byt a jídelna pro dívky a ubytovací kapacity YWCA, křesťanské mládežnické organizace pro mladé ženy. V prvním patře byly ubytovací kapacity sirotčince, pokoje pro nepřetržitý dozor sirotčince a klubovna s toaletami organizace YWCA a další byt. V druhém až třetím patře se nacházely další čtyři byty a ve čtvrtém patře prádelna s toaletou, půda a sklad. V jižní části objektu (označené „b“) se v přízemí a v prvním patře nacházelo po jednom velkém bytě, v druhém a třetím patře po dvou bytech. Ve čtvrtém patře byly opět prádelna, toaleta, sklad a půda.
Okresní péče o mládež kromě provozu stacionáře pro batolata přidělovala také pravidelné i mimořádné příspěvky sociálně slabým rodinám, poskytovala ošacení dětem a v sedmi jídelnách v královéhradeckém okrese poskytovala dětem a mládeži stravování. Kromě toho také zprostředkovávala adopce osiřelých dětí do rodin i do dalších ústavů, realizovala dohled nad dětmi v další ústavní péči a zprostředkovávala právní ochranu dětem a mladistvým. Po reorganizaci systému sociálních služeb po roce 1948 byla v druhé polovině 50. let v prostorech YWCA a sirotčince pro batolata zřízena mateřská škola, která je zde do současnosti.
LZL
Okresní péče o mládež je součástí plošně památkově chráněného území Městské památkové zóny Hradec Králové.
- Státní okresní archiv v Hradci Králové, fond Berní správa, čp. 627
-
Helena Babáková, Sociální a sociálně-zdravotní péče na Královéhradecku, in: Karel Mlynář (ed.), Hradec Králové a okolí, Praha; Berlín; Basilej 1932, s. 34–35
-
Ladislav Zikmund-Lender, Tři generace architektů: Václav st., Václav ml., Jan a Milan Rejchlovi, Hradec Králové 2012, s. 55–56