V rámci subvencované obytné výstavby a osvobození od činžovní daně zakoupil stavitel Josef Mudra šestnáct stavebních parcel v severní části dnešní ulice Vrchlického a v severovýchodní části dnešní ulice Polákova. Přestože plánoval zastavět během jedné stavební akce všechny tyto pozemky, v první fázi v roce 1925 bylo zastaveno jen deset pozemků v ulici Vrchlického. Šlo o šest pozemků v západní frontě ulice a čtyři ve východní frontě.
Východní fronta byla zastavěna čtyřmi objekty, které měly odlišné projekty – jednalo se o typ objektu A (čp. 573), typ B (čp. 574 a 575) a typ C (čp. 576) s výrazným nárožním rizalitem připomínajícím věž s rovnou střechou. Všechny objekty byly podsklepené. Typ A obsahoval v přízemí dva pokoje a kuchyň, v patře tři ložnice a koupelnu. Přestože dva prostřední, menší řadové domky představovaly jeden typ (B), jejich vnitřní dispozice se lišila – patrně podle přání už dopředu nasmlouvaných kupců. Dům čp. 574 obsahoval dvě bytové jednotky v přízemí a v patře – patrně mělo jít o dvougenerační bydlení, protože koupelna byla v domě jen jedna, ale v každém patře byla samostatná kuchyň se sporákem. Oproti tomu dům čp. 575 měl jednu kuchyň a obývací pokoj v přízemí, v patře velkou ložnici, která měla otevřenou předělovou příčku, a pokoj. Všechny řadové domky měly samostatný vstup do dvora. Dům čp. 576 měl stejně jako dům čp. 573 o pokoj v každém patře navíc. Domy čp. 573 a 576 měly také daleko větší pozemek, na dvoře domu čp. 576 stála garáž a zahradní objekt a dům měl bohatě dekorovanou průjezdní bránu, která v plánech nese iniciály stavitele a investora „JM“. Domy čp. 573–576 se stavěly od 28. února do 1. prosince 1925.
Západní fronta domů sestávala pouze z jednoho půdorysného typu – sklepení a prádelna v suterénu, schodišťová hala, pokoj, kuchyň, spíš a toaleta v přízemí a velká ložnice, koupelna a menší pokoj v patře. Nárožní dům čp. 582 pouze vyniká dvěma okrouhlými arkýři v prvním patře, které zvětšují plochu ložnic. Tyto domy byly podle kolaudačních certifikátů o něco mladší, než domy ve východní frontě ulice: stavěly se od 21. dubna do 18. prosince 1925.
Domy vynikají dekorativně pojatou fasádou, která odpovídá přijímání forem stylu art-deco do české architektury. Rozvinutá a bohatá dekorativní výzdoba, etážové a ústupkové štíty domů, zalomení římsy, obloučkový ornament a reliéfní výplně v meziokenním prostoru odpovídají formám, s jakými v první polovině 20. let pracoval architekt Jindřich Freiwald ve svých řadových domech v pražských Střešovicích, v Kolíně, v Duchcově či Sušici. Sochařská reliéfní výzdoba odpovídá dobovému trendu: vlysy antikizujících dívek, puttiové a motivy řemesla a průmyslu.
Jak o tom svědčí archivní dokumentace, pro většinu domů měl Jaroslav Mudra kupce. Do domu čp. 573 se měli nastěhovat Mikulkovi, do domu čp. 574 Wagenknechtovi, do domu čp. 575 Motávkovi, dům čp. 576 neměl v době kolaudace kupce (případně v něm bydlel Josef Mudra sám, vzhledem k tomu, že se jednalo o nejvelkorysejší objekt se zahradním domem a iniciálami stavitele nad vjezdovou branou), o dům čp. 577 měli zájem Pickovi, o dům čp. 578 paní Zdena Kumpoštová, zbytek domů patřil Josefu Mudrovi a patrně je pronajímal.
Josef Mudra během výstavby požádal obec Pražské Předměstí, aby do ulice zavedla kanalizaci, jinak by byl povinen zbudovat pro každý řadový dům žumpu. Radnice staviteli vyhověla. Venkovský charakter jednotlivých řadových domů s dvorkem a předzahrádkou, který je patrný i dnes, si ve stavebním povolení vyžádal následující varování: „Upozorňuje se na okolnost, že v této čtvrti městské není dovoleno chovati drůbeže ani králíků, koz a podobného zvířectva domácího.“
Objekty jsou v zachovalém stavu, především dokládají původní a jednotné pojetí uliční fasády, nevykazují ani výrazné narušení jednotné střešní krajiny půdními vestavbami a slouží obytnému účelu.
LZL
Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.
- Státní okresní archiv v Hradci Králové, fond Berní správa, dokumentace k čp. 573–582
-
Ladislav Zikmund-Lender, Urbanismus a architektura XX. století, in: Kol. aut., Hradec Králové: Historie / Kultura / Lidé, Praha 2017, s. 702
-
Ladislav Zikmund-Lender, Struktura města v zeleni: Moderní architektura v Hradci Králové, Hradec Králové 2017, s. 24 a 125