Benzinová čerpací stanice

Společnost Bratři Zikmundové (značka BZ) vznikla v roce 1920 a se stala první distribuční společností benzinu v Československu. Přenesla tankování ze soukromých garáží do vlastní veřejné sítě čerpacích stanic. Tato pražská firma vlastnila jednu z největších sítí benzinových čerpacích stanic v meziválečném Československu. Jejich první čerpací stanice (která se současně stala první v Československu) byla instalována v roce 1923 na náměstí Republiky v Praze. Počátkem roku 1927 byly produkty Bratří Zikmundů (například benzin BZ a Mogul) poprvé zaregistrovány jako chráněné značky. Motorový olej Mogul byl mezi motoristy vyhlášený a velmi oblíbený. V roce 1927 měla společnost devadesát čerpacích stanic, o rok později jich už provozovala kolem tří set, v roce 1938 již 1093. V roce 1938 začala společnost prodávat naftu a stavět stanice podobné těm dnešním, se zastřešenými stojany a příjezdem z obou stran. V souladu s firemním heslem „Dokonalé služby motorismu“ soustředili Zikmundové veškerou svou pozornost na kvalitu produkce.

Společnost spravovala 27 skladů na benzín, olej, petrolej a tuky, zaměstnávala 240 dělníků, 166 úředníků a 19 obchodních zástupců. Zájem pracovat ve firmě Bratří Zikmundové byl veliký. Například ve 20. letech 20. století vydělávali pumpaři odění do žlutých plášťů s červeným lemováním 180 korun za týden (při průměrném týdenním platu v Československu 120 korun). Firmu pohltil státní Benzinol a později Benzina. 

V celé stavbě se opakuje motiv kruhu nebo jeho částí. Objekt stanice pro obslužný personál má kruhový půdorys, z větší části prosklen. Jeho středem prochází jeden ze sloupů. Na tento objekt navazuje bílá cihlová zeď, na konci v oblouku. Subtilní železobetonová střecha organického tvaru potvrzuje kvalitní architekturu a progresivního architekta. Střechu nepravidelného obdélníku se zaoblenými rohy podpírají 4 sloupy. Chránila motoristy před nepřízní počasí po dobu tankování. Uprostřed střechy nad příjezdovou silnicí velký kruhový světlík, okolo celého železobetonového sloupu betonová lavička. Červeně natřená litinová okna se čtvercovým rastrováním po obvodu stánku poskytovala obsluze pumpy dobrý přehled.

Hradecká čerpací stanice sloužila motoristům jedoucím směrem k Liberci nebo k Náchodu. Ve své době patřila mezi velké benzinové pumpy. Čtyři čerpadlové stojany vyrobila pražská firma Hejduk & Faix. Čerpací stanici zásobovaly dvě podzemní nádrže, každá o obsahu 5000 litrů. Z původního vybavení se zachovaly pouze podzemní nádrže a okna a dveře.

Benzinová pumpa je poslední autentickou čerpací stanicí na území města Hradce Králové a jednou z malého počtu zachovaných funkcionalistických stanic po celé republice. Další přestavěná benzinová stanice v Hradci Králové z roku 1940 stojí na Denisově náměstí. Stavba v Koutníkově ulici se řadí mezi jedny z posledních dochovaných objektů tohoto druhu u nás. Pro společnost Bratří Zikmundů realizoval několik čerpacích stanic Ladislav Machoň. Z jeho projektů jsou známé realizace v Hlubočepech, Krči a také v Hrdlořezech. Zachovala se jediná v pražském Zličíně v ulici Na radosti. Dalším významným architektem, který navrhoval čerpací stanice byl Josef Gočár, žádná se do dnešních dní nedochovala.

Stavba je cenným dokladem intenzivního rozvoje motorismu v meziválečném období a industriální architektury z období funkcionalismu. Význam čerpací stanice spočívá ve vztahu k průmyslové éře města, kde např. v letech 1911–1915 sídlila automobilka KAN Aloise Nejedlého.

Po zrušení čerpací stanice byly demontovány čerpací stojany. V roce 2016 nepodpořilo město Hradec Králové návrh na zařazení stavby mezi kulturní památky. V roce 2018 proběhla přístavba druhého objektu oválného půdorysu směrem k silnici, který kopíruje vzhled toho původního. Proti prodeji občerstvení známého řetězce se však ohradili místní obyvatelé. V současné době je bez využití. 

ZH