Obchodní a činžovní dům Josefa Nevyhoštěného

Firma Josefa Nevyhoštěného na výrobu nábytku patřila spolu s podnikem Karla Skuherského k nejvýraznějším východočeským nábytkářským společnostem. Od svého založení v roce 1899 se specializovala na vybavení reprezentačních prostor úřadů, hotelů či bankovních budov, ale neopomněla ani návrhy pro obytné stavby. Mezi mnoha jinými zakázkami se také podílela na vybavení královéhradeckého muzea podle náčrtů nábytku od architekta Jana Kotěry. Jako významný podnik potřebovala firma Josefa Nevyhoštěného reprezentativní budovu, kde by mohla prezentovat svoji nábytkovou produkci a získávat nové zákazníky. Z toho důvodu roku 1911 oslovila projekční a stavitelskou firmu Josefa Fňouka a Oldřicha Lisky, aby pro společnost navrhli a zároveň postavili dům, který bude plnit jak obchodní, tak i obytnou funkci. Součástí zadání byl také požadavek na uskladňovací prostory. V roce 1911 došlo také k dokončení generálního zastavovacího plánu města Václava Rejchla mladšího a Oldřicha Lisky, jenž řešil velmi exponovanou lokalitu domovních bloků mezi Tylovým nábřežím a Masarykovým (Husovým) náměstím. Liska tedy musel počítat s novými požadavky na výškovou regulaci a schvalování fasád, které do podmínek stavebního řízení vtělil starosta František Ulrich.

Stavbu pro firmu Josefa Nevyhoštěného pojal architekt jako velkoměstský dům s charakteristickou dvoupodlažní arkádou obchodních prostor. Návrh třípatrové stavby architekt v původním projektu více dekoroval neoklasicistním řádem (polosloupy mezi okny, zakončení třech vikýřů tympanonem), u konečné realizace však přikročil k několika úpravám pod vlivem německé pozdní secese a dekorativismu. Původní rastr oken zjednodušil a fasádu prvního patra doplnil o kanelované pilíře, jež nesou Atlanti. Zopakování dekorativního motivu využil také při návrhu figurální mozaiky, kterou umístil nad balkónové těleso ve třetím patře. Do dvora architekt situoval patrové skladiště nábytku. Stavba domu započala v srpnu 1911 a byla dokončena 20. srpna 1912 firmou Josef Fňouk – stavitel & Oldřich Liska – architekt.

Podsklepené přízemí architekt vymezil jako prostor pro výstavu nábytkových produktů firmy. Do prvního patra pak ústilo centrální schodiště, jež projektant situoval do středu samotného obchodu. Otevřený prostor byl vymezen téměř celou výměrou podlaží prvního patra objektu. Přistavěné patro dvorního skladiště následně architekt doplnil o podlouhlou místnost firemních dílen. Do dalších pater a podkroví Liska situoval čtyřpokojové byty, které byly standardně členěné kuchyní situovanou do dvora a pokoji s jídelnou, jež projektant směřoval do ulice.

Exteriér budovy je povětšinou zachován v původním stavu. Fasáda je doposud v uličním průčelí osazena špaletovými okny, novodobě je upraven především obchodní parter v přízemí, kde došlo k nevhodné výměně původních výkladců. Fasáda až na úpravy v rámci balkónových prostor neprošla doposud generální rekonstrukcí. Budova dodnes slouží především obchodnímu účelu.

MB