Studentský domov vznikl jako zcela nová sociální instituce po ustanovení Československa. Nejprve vznikl Spolek „Studentský domov“ v Hradci Králové sdružující představitele středních a odborných škol, který si vzal hypotéku na výstavbu nového zařízení, to mělo poskytovat obědy studentům z lokalit mimo katastr Hradce Králové (takže i dosud nepřipojených vesnic, městysů a měst jako Věkoše, Pražské Předměstí, Kukleny atd.). O projekt byl požádán místní architekt a stavitel Václav Rejchl ml. Projekt vznikl v první polovině roku 1922 a byl schválen městskou radou dne 7. srpna 1922. Stavba začala 26. srpna 1922 a skončila 31. července 1923, do užívání byla předána hned 1. srpna 1923, sloužila tedy v plném provozu od školního roku 1923/1924. O provozu psala pozdější reprezentativní publikace Hradec Králové a okolí následující: „Studentský domov založený v roce 1923 poskytuje studentům nejen vhodné prostředí ideové, ale plní i důležitý úkol sociální stravováním přespolního studentstva a poskytováním útulku v době mimoškolní. Z 10 hradeckých středních a odborných škol navštěvovalo v roce 1931 ústav 233 studujících a vydáno jim bylo celkem 22801 jídel. Zvláštním oddílem činnosti ústavu jest noclehárna pro školní výpravy a výlety v květnu a červnu, jež o prázdninách mění se v noclehárnu turistickou. Náklad na vydržování ústavu – v roce 1930 134 403 Kč, v roce 1931 126 434 Kč – jest hrazen z části vlastními příjmy, z části subvencemi ministerstva školství, podporou města a okresu, které úrokují a umořují hypoteční výpůjčku 130 000 Kč.“
Přízemní objekt je jen částečně podsklepený, v zadní části se nacházely dva sklepy. Třítraktová stavba byla postavena jako částečná dřevostavba, jihozápadní a severovýchodní přízemní křídlo bylo dřevěné, střední vstupní trakt s patrem byl zděný. Střednímu traktu předstupuje zádveří, které v patře nese balkon. Ve středním traktu se nacházela velká hala sahající přes přízemí a první patro. V zadní části středního traktu se nacházela kuchyň a pokoj, po stranách šatna, dvě toalety na každé straně a umývárny. Jihozápadní trakt sloužil jako denní prostor pro chlapce, severovýchodní trakt pro dívky. V patře byly tři menší ložnice, dvě pro chlapce, jedna po dívky.
Architektonická forma odpovídá revivalu klasicismu v první polovině 20. let, čemuž odpovídají kanelované pilířky ve vstupním prostoru, profilovaná římsa mezi přízemím a patrem a korunní římsa oddělující střešní prostor. Dekorativní dřevěné štíty postranních traktů odkazují k oblibě venkovské architektury v této době, a naopak výzdoba parapetu balkonu půlkruhovými otvory odkazuje k oblibě obloučkových tvarů. Marie Benešová charakterizuje architektonický sloh Studentského domova jako klasicky pojatý rondokubismus a klasicismus.
Studentský domov jako institut pro denní stravování a ubytování sociálně nejslabších přespolních žáků přestal brzy stačit. Po reorganizaci systému sociálních služeb po roce 1948 byl objekt předán pro jiné využití. V roce 1958 zde našlo sídlo nově založené Východočeské loutkové divadlo, které později získalo název Divadlo Drak. Loutkové divadlo zde sídlí dodnes, pro jeho potřeby byla obě někdejší dřevěná křídla přestavěna na zděná, a zvláště jihozápadní trakt doznal zásadní stavební změny při konverzi na divadelní sál a jeho technické zázemí.
LZL
Studentský domov je součástí plošně památkově chráněného území Městské památkové zóny Hradec Králové.
- Státní okresní archiv v Hradci Králové, fond Berní správa, dokumentace k čp. 632
-
Karel Mlynář, Hradec Králové a okolí, Praha, Berlín, Basilej, 1931, s. 36
-
Marie Benešová; František Toman; Jan Jakl, Salón republiky: Moderní architektura Hradce Králové, Hradec Králové 2000, s. 90
-
Ladislav Zikmund-Lender, Tři generace architektů: Václav st., Václav ml., Jan a Milan Rejchlovi, Hradec Králové 2012, s. 52–53