Činžovní dům

Výstavba činžovního městského domu na nároží dnešní ulice K. H. Máchy a Masarykova náměstí byla započata v prosinci 1922 a ukončena 31. prosince 1923 podle projektu datovaného zářím 1922. Místopis domu, tedy seznam jednotlivých místností, je datován 15. lednem 1924.

Objekt má dva vchody, čítá tedy dvě čísla popisná. Dělí se na větší, nárožní část a menší část situovanou dále v ulici K. H. Máchy. V přízemí menšího objektu se nacházel jeden dvoupokojový byt a jeden jednopokojový byt, oba s kuchyní směřující do dvora, předsíní, samostatnou toaletou a koupelnou s vanou. V suterénu se nacházelo osm sklepních kójí ve třech samostatných místnostech a jedna prádelna. Půdorysy bytů v prvním až třetím patře byly stejné: jeden dvoupokojový byt (pokoje jsou širší oproti bytu v přízemí o vstupní chodbu) a jeden jednopokojový byt, kuchyně opět situovaná do dvora, každý byt měl samostatnou koupelnu s vanou, samostatnou toaletu a spíž s oknem do světlíku vedoucího středem domu. V čp. 617 je celkem osm bytových jednotek.

Nárožní objekt je větší. V suterénu bylo devět sklepů a prádelna. Na straně orientované do Masarykova náměstí byly tři sklady sloužící obchodům v parteru. V přízemí se v části směřující do Masarykova náměstí nacházely dva menší krámky se skladištěm ve dvorní části a jeden velký obchod se skladištěm. V části do ulice K. H. Máchy byl umístěn ještě jeden krámek bez skladišť a jeden dvoupokojový byt s kuchyní do dvora, koupelnou, toaletou a spíží. Dispozice prvního až třetího patra se nelišila. Do Masarykova náměstí směřovaly třípokojové byty nepravidelné dispozice a každý přístupný ze samostatného schodištního ramene. Byty čítaly kromě tří vzájemně průchozích pokojů předsíň, samostatnou koupelnu, samostatnou toaletu, kuchyň a pokoj pro služku. Do ulice K. H. Máchy byl situován menší dvoupokojový byt bez pokoje po služku. V domě se tedy nacházelo deset bytů. Byt v přízemí byl patrně bytem domovníka, protože sklepů a kůlen na dvoře bylo jen pro devět bytů.

Nejisté je autorství architektonického řešení. Dům má fasádu s mělkými dekorativními šambránami kolem oken a lizénami s hranatým vlysem a profilovanou korunní římsu. Střecha s ostrým sklonem je prolomena okny s trojúhelníkovými štíty zdobenými opakujícími se lizénami s hranatým vlysem. Architektonické řešení volně navazovalo na národní styl, resp. na obytnou, administrativní a reprezentativní architekturu, jakou v této době navrhoval Pavel Janák. Řešení fasády bylo skutečně Marií Benešovou Janákovi připsáno, avšak v Janákově fondu se nenachází žádný doklad jeho autorství. Jediná dobová zmínka podporující Janákovo autorství nebo jeho autorský podíl je v reprezentační publikaci Hradec Králové v roce 1925 na s. 36, kde je k novostavbě činžovního městského domu uvedeno: „Projektoval: Arch. Pavel Janák, profesor architektury při Umělecké škole průmyslové v Praze. V budově bylo umístěno kromě krámů 18 bytů. Postavili je Podnikatelé staveb Hypius a Sedlák, architekt a stavitel v Hradci Králové. Zbudováno r. 1923 nákladem města Hradce Králové za pomoci státní podpory. Celkový náklad stavby činil Kč 1.400.000, -.“

Ihned po kolaudaci zabíral celý obchodní parter jeden nájemce: firma Karel R. Müller a spol.  Po roce 1948 byly vyměněny střešní krytiny za plechové. Dům měl od počátku kontrastní fasádu – tmavou plochu a světlé dekorativní lizény a šambrány. 

LZL