V roce 1895 se ve městě ustanovil Sbor pro zřízení a vydržování obchodní akademie v Hradci Králové, jehož stanovy vypracoval mj. František Ulrich. Popud k založení Vyšší školy obchodní (od roku 1903 Obchodní akademie) dal ředitel Záložního úvěrního ústavu Jan Vávra, banka pak darovala obnos 10 000 zlatých. Vznik byl iniciován již v roce 1894, jen díky angažovanosti Františka Ulricha se škola otevřela v roce 1895. Novou budovu otevřeli jako čtvrtou v republice 15. září 1897. I zde sehrál osobní vkus starosty Ulricha zásadní roli. V roce 1896 nalezl zalíbení ve vídeňské škole Otto Wagnera, a proto pověřil vypracováním návrhu jeho žáky.
Plány Huberta Gessnera a Otakara Béma pochází z roku 1896. Architekti zvítězili v řádné soutěži v konkurenci dvanácti architektonických návrhů. Za plán s názvem Merkurova hůl získali pět set korun. Druhé místo získal architekt Kaur za projekt Svůj účel s odměnou tři sta korun. Všech dvanáct projektů bylo vystaveno v divadle v Hradci Králové, aby návrhy mohla zhodnotit také široká veřejnost. Do roku 1897 akademii vybudoval stavitel Čeněk Křička z Kolína, který se spolu s projektanty účastnil nejen soutěže na projekt (uspěl i v soutěži o projekt nové školní budovy na Pražském předměstí v Hradci Králové), ale také výběrového řízení na stavbu, kde s 5% slevou zvítězil. Stavební dozor vykonávala komise z kuratoria školy spolu s hlavním městským inženýrem Súhradou. Stavitelem byl K. Doškář.
Řemeslníků, kteří se chtěli podílet na stavbě bylo velké množství, proto někteří nabízeli své služby se slevou. Stavitel Křička dostal na starosti práce zednické, nádenické, sochařské, klempířské, tesařské, kamenické a pokrývačské. Práce truhlářská byla zadána truhláři Ossendorfovi z Vysokého Mýta. Zámečnickou práci dostal za úkol zámečník Kulhánek ze Smiřic. Práce natěračské byly svěřeny malíři Petrovi z Hradce Králové a práce sklenářské se zhostil sklenář Kopp z Hradce Králové.
Stavba budovy pokračovala rychle a v půlce září roku 1896 bylo postaveno přízemí a první patro. Sbor pro zřízení a vydržování Obchodní akademie pořádal 22. března roku 1898 valnou hromadu, které předsedal Josef Komárek a ten také slavnostně oznámil, že budova školy je dostavena. Spolu s tímto oznámením podal zprávu o stavbě a o financích s ní spojených. Ve zprávě nalezneme informaci o zastřešení budovy v listopadu 1896 a jejím dokončení v září 1897. Od října se na škole začalo vyučovat. Stavební výlohy byly hrazeny z půjček od spořitelny, záložního ústavu, záložny a sboru školy.
Dne 19. září 1897 se konalo "tiché, ale důstojné vysvěcení budovy."Slavnost začala za účasti všech žáků a učitelů tichou mší v kapli sv. Klimenta. Po mši pokračoval špalír k nové budově, kde ho doplnili vzácní hosté jako například zástupci vlády, školství, ředitelé a profesoři hradeckých škol, zástupci peněžních ústavů a další. Po zaznění písně "Hospodine pomiluj nás" začalo vlastní svěcení budovy posvěcením a vykropením všech poschodí. Poté se všichni odebrali do "velké síně." Starosta František Ulrich se v proslovu obrátil na pedagogy: "Vychovejte nám jej v kázni a mravnosti, neboť přesnost a poctivost jsou dosud podmínkou zdraví každého obchodu, vychovejte nám jej k neúnavnosti v práci a proti odporu proti pohodlí, které je hrobem každé snahy, vštěpte jemu vtip, bystrost a samostatnost rozvahy a jednání, vštěpte jemu úctu ku jmění, ne jako klanění se zlatu a prostředku rozmařilého blahobytu, ale ku jmění, co možnosti stupňování oběti. Nechť vychází z tohoto ústavu generace, jež bude ozdobou vlasti a budovatelem našeho lepšího národního blahobytu."
Dvoupatrová symetrická budova má třináctiosé průčelí a zaoblené rohy. Pět vchodů s kovanými mřížemi (vyrobených hradeckou zámečnickou školou) střeží dvojice sfing. Výrazná je bohatá štuková výzdoba a nad jednotlivými okny posledního patra nápis: „OLIVA, PACIOLO, SKŘIVAN, SMITH, ŠIMÁČEK.“
Sochařskou výzdobu fasády vytvořil z pískovce akademický sochař Jaroslav Maixner – dvě sfingy střežící vchod a čtyři alegorie obchodu umístěné na římse Alegorie zde zobrazují dva muži a dvě ženy držící na ramenou zeměkoule. Sfingy osadili před vchod koncem září 1903. Podle Maixnerova modelu je vytvořil sochařský závod firmy Hátle&Wejs v Hořicích. Na střeše se na dvou pískovcových deskách nachází letopočet "MCM". Ve vestibulu se nalézají na mramorové desce jména zakládajících členů akademie a členů prvního kuratoria. Na další desce jsou vytesána jména architekta, autora soch a stavitele.
Schodištěm mezi dvěma sfingami se vchází do vyvýšeného přízemí. Za vstupem se nalézá dvouramenné schodiště s kovaným zábradlím. Odsud se vchází na chodbu, odkud byly na obě strany přístupné učebny a kabinety, sborovna, knihovna, učebny pro mikroskopování, kabinet pro sbírky, kabinet chemický a posluchárna chemie.
Stavbu navrhli žáci Otto Wagnera a budova akademie se stala nejen první hradeckou, ale i první českou secesní stavbou. Dobový kritik Karel Herain ji označil jako první nestylovou budovu v Hradci. Jakou reakci vyvolala budova u veřejnosti bohužel nevíme, ale je jisté, že u soukromých stavebníků její moderní architektura nadšení nevzbudila. Realizace novostavby "znamenala významný obrat v dosavadní architektonické orientaci představitelů města. Obec, jakožto stavební školy se rozloučila s historizující architekturou a vykročila směrem k architektuře nové, moderní."
Starosta František Ulrich vnímal budovu ve slavnostním proslovu konaném při svěcení budovy takto: "Důstojná a vhodná budova je podmínkou zdárného vývoje školy. My budovu důstojnou máme, a proto v dobrou budoucnost našeho mladého ústavu věříme. Naše škola je četně navštívena, aniž by poškodila starších sesterských ústavů a těší se také blahovůli všech povolaných činitelů."
Po výstavě soutěžních návrhů místní tisk hodnotí: „Nám zamlouval se nejlépe plán cenou první poctěný, jehož autory jsou vídeňští architekti Ot. Bém a Hub. Gessner. Jest to zevnějškem svým nejlepší dojem činící, elegantní budova, kteráž bude dojista nábřeží našemu k okrase. A také praktické její řešení jest velmi účelné; všechny místnosti jsou přiměřeně velké, vzdušné, řádně osvětleny a výhodně v patrech situovány. Malé vady, které projektu tomu vytýká jury, dají se lehce odstraniti...A nyní nezbývá, než chutě vykonat přípravy a přikročit k stavbě, neboť to jest nade vší pochybnost jisto, že naše škola obchodní, má-li prospívat a býti tím, čím si ji všichni míti přejeme, musí míti vlastní svoji budovu. Čím rychleji se tak stane, tím lépe.“
Budovu rekonstruoval a zadní část traktu přistavěl v roce 1922-1923 architekt Oldřich Liska. Rekonstrukce pláště a oprava oken proběhla v roce 2017. V objektu sídlí Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové.
ZH
KP od roku 1981 pod rejstříkovým číslem 31888/6-4542, nachází se v MPZ.
- NPÚ, Územní odborné pracoviště v Pardubicích, evidenční karta č. 31888/6-4542
-
Ladislava Mazáková, Secesní výtvarná kultura v Hradci Králové v letech 1895–1914, bakalářská práce, Univerzita Pardubice 2011, s. 55
-
Petr Odehnal, Hubert Gessner a (nejen) Valašské Klobouky, Valašské Klobouky 2017
-
Jakub Potůček, Hradec Králové: Architektura a urbanismus 1895–2009, Hradec Králové 2009, s. 19–20
-
Sfingy před budovou obchodní akademie v Hradci Králové, Ratibor, 1903, XX, č. 40, 3. 10. 1903, s. 621
-
Stavba budovy vyšší obchodní školy v Hradci Králové, Ratibor, 1896, XIII, č. 16, s. 214
-
Stavba budovy pro vyšší obchodní školu v Hradci Králové, Ratibor, 1896, XIII, č. 17, s. 228
-
Stavba vyšší obchodní školy v Hradci Králové, Ratibor, 1896, XIII, č. 29, s. 390
-
Stavební ruch v Hradci Králové, Ratibor, 1896, XIII, č. 38, s. 526
-
Třicet let obchodní akademie královéhradecké, Osvěta lidu, 1925, XXVIII, č. 52, 15. 8. 1925, s. 4
-
Pavel Vlček (ed.), Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, s. 196
-
Vysvěcení nové budovy pro vyšší školu obchodní, Ratibor, 1897, XIV, č. 39, 25. 9. 1897, s. 543–544