Nárožní jednopatrový palác největší hradecké banky vznikl na parcele dvou středověkých domů. Čistý novobarokní styl jí vtiskl „poslední mohykán pražského baroka“, jak byl někdy označován Rudolf Němec, talentovaný žák Friedricha Ohmanna. Ten se stal v roce 1903 v Hradci učitelem na odborné zámečnické škole, do města se s celou rodinou přestěhoval z Prahy a žil zde až do předčasné smrti v roce 1914 ve věku 42 let. Bankovní budova s monumentálně zpracovaným průčelím i reprezentativními interiéry, s bohatou výzdobou a množstvím umělecko-řemeslných detailů přinesla svému tvůrci značné renomé a nabídky na další hodnotné realizace v Hradci Králové.
Stavba na obdélníkovém půdoryse má kratší jižní a delší východní křídlo. Obě patra jsou oddělena kordonovou římsou a celá fasáda oplývá dekorem – tvarovanými šambránami, pilastry, parapetními festony, volutami či maskarony. Zajímavostí je v tomto smyslu ústřední štukový ovál se znázorněním včely a další zdobný prvek ve tvaru úlu, zjevné odkazy na pilnost a střídmost, k nimž nabádal bankovní dům své klienty. Střešní zakončení fasády definuje masivní korunní římsa.
Hlavní vstup do patrového objektu je situován na dominantní nároží, které je výtvarně akcentované a působivě plasticky členěné. Samotný vchod je zaklenutý do půlkruhu a zdobí jej dvojice orlů. Směrem vzhůru architekt přidával hmotu včetně vysokého arkýře a celý koncept graduje mnohovrstevnatou střešní bání. Podobně jako dynamická a rytmizovaná fasáda, evokuje také vnitřní uspořádání dojem originální barokní tvorby. Zde se hlavním účinkem uplatňuje velkoryse pojaté schodiště a další prosvětlené prostory, zatímco vstupní hala zůstává poněkud upozaděna. Ve vnitřní výzdobě můžeme obdivovat pestrou vzorkovnici zdobných prvků – vykládané stěny, různě tvarované šambrány, květinové girlandy a svítidla s cizelovanými stojany. Působivý přednáškový sál je zdoben freskami od Josefa Douby. Pod sochařskou a štukatérskou výzdobou jsou podepsáni Myslbekův žák Josef Pekárek a místní hradecký tvůrce František Čermák.
Po zániku bankovní funkce v paláci fungoval berní úřad, posléze ho dlouhá léta využívala jako své sídlo městská knihovna. Nyní slouží jako spolkový dům.
MP
První palác Záložního úvěrního ústavu je nemovitou kulturní památkou pod číslem v ÚSKP 46190/6-4702 a je součástí plošně památkově chráněného území Městské památkové rezervace Hradec Králové.
-
Marie Benešová – František Toman – Jan Jakl, Salón republiky. Moderní architektura Hradce Králové, Hradec Králové 2000, s. 38