Za samotným okrajem tehdejšího Hradce vznikl v letech 1911–1912 pozoruhodný, secesně zdobený most, který zlepšil cestu mezi rozšiřující se osadou Plácky a Věkošemi. Jeho autorem byl věhlasný tvůrce vodních staveb František Sander. Nebyl to ojedinělý zdejší vklad tohoto architekta – podle jeho návrhu se již dříve budoval nový jez pod starým městem.
Od konce 18. století se na místě nedaleko Kydlinovského mlýna klenul dřevěný mostek, který ale již svými parametry nevyhovoval dobovým nárokům. Jeho osud se zpečetil v souvislosti s realizací rozsáhlých regulačních prací na Labi, které probíhaly od roku 1907. V tehdejším Královéhradeckém okrese narovnání říčního koryta zkrátilo délku toku o téměř 5 km, tedy téměř o pětinu (z 22,2 na 17,5 km). V rámci tohoto projektu byl přímo v Hradci kolem roku 1910 odstraněn starý pevnostní most a zbourán „Hučavý jez“, které způsobovaly největší škody při odtoku velkých vod. Hned vzápětí vznikl nový Pražský most a o 150 m níže oproti původní poloze byl postaven již zmíněný Sanderův modernistický jez s elektrárnou. V letech 1914–1916 byl zřízen ještě pohyblivý jez v Předměřicích n. L., ale už pouze ve výkresech zůstaly plány na další jezy u Skalice, a právě u Plácků.
Tady už František Sander dostal zadání pouze na projekt nového mostu. Navrhl jej o jednom nízkém oblouku, stojící na dvou mohutných břehových pilířích a provedený ze železobetonu. Dojem vzbuzuje zejména svou secesní výzdobou. Rozšířený vjezd na most je na obou březích vymezen slavnostními pylony s kulovitými hlavicemi a ve formě polosloupů se tento motiv objevuje i jako výzdoba pilířů. Mostovka se posléze zužuje a nese pouze jednoproudou silnici s žulovým dlážděním. Na plných bočnicích jsou zahloubené kruhové a oválné niky, nahoře je zvlněná zídka zábradlí členěna pískovcovými koulemi. Všechny koule jsou shora spojeny ocelovým profilem. Zdobnému účinku přidává i kombinace materiálů – kromě betonu a kamene se objevuje i lemování z lícových cihel, jakýsi odkaz k tradici hradecké architektury. Most byl kolaudován a uveden do provozu na jaře roku 1912.
Osobitost Sanderových prací, které svými tvary a výzdobou vykazují neobyčejný smysl pro sepětí technické funkce a jakési „vodní poetiky“ můžeme kromě Plácek ocenit ještě na jednom místě v Hradci. Autorův rukopis nezapře drobný mostek u akvaparku z roku 1914. Klene se přes pozůstatek bývalého ústí Piletického potoka do Labe, jehož řečiště bylo později odkloněno severněji.
MP
Silniční most v Pláckách je nemovitou kulturní památkou pod číslem v ÚSKP 46464/6-4333.
-
Jiří Malina, Hradec Králové: umělecké památky ve městě na soutoku Labe a Orlice, Ústí nad Orlicí 2003, s. 48
-
Marie Benešová; František Toman; Jan Jakl, Salón republiky. Moderní architektura Hradce Králové, Hradec Králové 2000, s. 49
-
Vladislava Valchářová (ed.), Industriální topografie / Královéhradecký kraj, Praha 2012, s. 36