V blocích, které byly v moderních regulačních plánech označovány čísly XV a XVII, ohraničených dnešními ulicemi Mánesova, Klumparova, K. H. Máchy a Karla IV., začala díky daňovým úlevám, které měly řešit bytový nedostatek, výstavba činžovních domů od počátku 20. let 20. století. V roce 1921 se někdejší hradecká strojírenská výroba patřící pod Pražskou akciovou strojírnu stala součástí Škodových závodů v Plzni. Škodovy závody nechaly pro své zaměstnance vystavět v bloku XVII pět činžovních domů v severní frontě Klumparovy ulice. Projektantem i stavitelem se staly plzeňské firmy, Škodovy závody tedy neměly snahu oslovit místní architekty a stavitele.
Plány pro stavbu čtyř stejných třípatrových domů a jednoho atypického nárožního jsou datovány říjnem 1922, schváleny byly 23. 11. 1922. Obestavěná plocha jednotlivých domů byla 254 m2, v případě nárožního objektu to bylo 402 m2. Jako první byl postaven objekt čp. 605, následovaly objekty čp. 606 až 608 a nakonec byl postaven nárožní atypický dům čp. 604. Všechny byty měly být velmi moderně vybaveny, v každém se nacházela koupelna s vanou a vlastním vodovodem, odpady byly svedeny do kanalizace, která byla současně vybudována pod ulicí Klumparova. Dispozice všech pater domů se neměnila, byty byly koncipovány velkoryse. V nárožním objektu čp. 604 se nacházely v každém patře dva prostorné dvoupokojové byty s halou, kuchyní s přiléhajícím pokojem pro služku, samostatnou toaletou a koupelnou a jeden třípokojový byt s ještě prostornější vstupní halou, toaletou, koupelnou, kuchyní a pokojem pro služku. Jeden dvoupokojový a třípokojový byt měl spíž v rámci bytu, jeden dvoupokojový byt měl spíž přístupnou ze společné chodby. Celkem dům obsahoval dvanáct bytových jednotek. V podkroví se nacházela prostorná prádelna s vlastní toaletou, pračkou a dvoudílnou vestavěnou nádobou na ruční praní. Do dvora byla ještě situována střešní terasa, přestože do ulice má dům sedlovou střechu s trojúhelníkovými vikýři.
Čtyři typové domy měly všechny stejnou dispozici. V suterénu bylo umístěno osm sklepních prostor pro osm bytových jednotek. V přízemí se nacházel jeden třípokojový byt (všechny pokoje orientované do ulice, do dvora byly orientovány kuchyň, pokoj pro služku, koupelna, samostatná toaleta a spíž) a jeden jednopokojový byt, patrně určený pro domovníka/domovnici. Ve vyšších patrech (první až třetí) se nacházel jeden třípokojový byt a jeden dvoupokojový byt. V podkroví byla opět velkorysá a moderně vybavená prádelna a schodiště na střešní terasu.
Objekty zaujmou jak svým urbanistickým řešením, tak pojetím fasády. Čtyři domy v ulici Klumparova ustupují o několik metrů z uliční čáry a vytvářejí prostor pro malebné předzahrádky a malé trávníky, které měly do velkoměst přinést soukromou zeleň, humanizovat městské prostředí a vytvářet ulice rozmanitější. Prostor pro předzahrádky doplňují v rozích představené dekorativní vázy. Fasády jsou zdobeny kubizujícím členěním, které navazuje na předválečný fenomén krystalických forem. Toto pojetí je však mnohem lapidárnější, než byly sofistikované kreace kubistů mezi lety 1912–1914. Fasáda je členěna římsami a lizénami, které mají krystalický profil a zakončení a mezi okny se nacházejí dekorativní pole, která tvoří geometrické krystalické struktury. Nárožní objekt čp. 604 je navíc doplněn figurálními vlysy, které představují motivy práce a budování.
LZL
Činžovní domy firmy Škoda jsou součástí plošně památkově chráněného území Městské památkové zóny Hradec Králové.
- Archiv stavebního odboru Magistrátu města Hradec Králové, dokumentace k čp. 604–608
- Státní okresní archiv Hradec Králové, fond Berní správa, dokumentace k čp. 604–608
-
Encyklopedie města Hradce Králové, N–Ž, Hradec Králové 2011, s. 744
-
Ladislav Zikmund-Lender, Struktura města v zeleni: Moderní architektura v Hradci Králové, Hradec Králové 2017, s. 137