Činžovní dům firmy Berger & Munk

Po zrušení pevnosti a bourání hradeb se začaly uskutečňovat dramatické změny v urbanistické a architektonické morfologii Hradce Králové. Na okrajích bývalého pevnostního katastru se stavěl soubor rozložitých veřejných budov – škola pro umělecké zámečnictví (1892–1893), Adalbertinum (1895–1897), při Orlici pak Boromeum (1900–1902) a na východní straně se podobnými objekty zaplňovala Pospíšilova třída. Přímo ve starém městě se však na přelomu století zatím mnoho zajímavého nedělo. O to větší rozruch vzbudila v roce 1898 výstavba v severní frontě Velkého náměstí, kde vznikly dva sousedící domy historizujícího vzhledu. Zajímavostí je, že oba svou třípatrovou kompozicí významně prolomily dosavadní výškovou hladinu severní fronty náměstí.

Dům na rohu se Špitálskou ulicí, na místě někdejší středověké rychty, byl navržen pro firmu Berger & Munk, která se zabývala prodejem střižního zboží. Jejím majitelem byl v tehdejší době Filip Berger (1856–1940), velkopodnikatel, který vlastnil rozsáhlý majetek v Čechách i v Rakousku – ve Vídni měl např. dům na Mariahilferstrasse a v Alpách velkostatek Ödhof. Byl také dlouholetým členem představenstva židovské obce v Hradci Králové. V domě do roku 1905 sídlila kromě textilního obchodu rovněž filiálka rakousko-uherské banky, jejímž cenzorem byl kromě jiných právě F. Berger. Společníkem firmy byl zřejmě Nathan Munk, který se oženil s Bergerovou sestrou Annou.

Na vybudování nového sídla firmy byl angažován architekt Čeněk Křička (1858–1948). Ten absolvoval pražskou techniku u prof. Josefa Schulze a následně studoval architekturu také v Itálii. Stylové zaměření jeho tvorby pod vlivem tehdy módní renesance proto nikterak nepřekvapí. Křička byl zároveň zdatným politikem a podnikatelem; kromě navrhování se věnoval i stavitelství, a proto také hradecký dům stavěl ve vlastní režii. Jinak působil především v Kolíně, kde má několik realizací v historizujících slozích – referenční stavbou pro textilní obchodníky mohla být realizace jeho novorenesanční občanské záložny z roku 1895. Ve stejném stylu navrhl také záložnu v Kutné Hoře (1894) a školní budovu na hradeckém Pražském Předměstí (1896).

Nárožní dům firmy Berger & Munk se obrací do Velkého náměstí dvouosým průčelím s dvojicí oken v každé ose a charakter prostranství respektuje alespoň navázáním na historické podloubí, k němuž přidává dva oblouky. V tomto duchu jsou koncipované i obloukové výkladce na bočním průčelí. Výrazným prvkem na přední straně je dvojice balkonů na bohatých volutových konzolách. Budova na dlouhém středověkém půdorysu je na obou průčelích výrazně tektonicky členěná, zejména širokými bosovanými pilastry a vyloženými římsami. Širší průčelí do Špitálské ulice má sedmiosý střed a po stranách mělké rizality. Nárožní rizalit je zakončen vysokým okenním štítem. Okna v 1. a 2. patře celého domu jsou obdélníková, ve 3. patře nad kordonovou římsou mají půlkruhové zakončení. Na fasádě nalezneme mnoho charakteristických zdobných prvků, jako jsou medailonky, kartuše či festony.

MP