Palác Občanské záložny

O tom, v jakém stylovém rozpětí se pohybovala architektura v Hradci Králové kolem roku 1910, svědčí velice názorně situace na někdejším Svatojánském náměstí. U mnoha investorů z kruhů ekonomické elity stále převládaly nostalgické touhy po „krásných“ stavbách v historizujících slozích, a to i v přímé konfrontaci s osvícenými či pokrokovými realizacemi. Na tomto místě udávala již od roku 1909 tón nové doby jedna z nejzdařilejších modernistických budov ve městě – Hanušův dům od Vladimíra Fultnera. Navzdory prokazatelným kvalitám však Fultnerův projekt neznamenal definitivní předěl v nahlížení stavebníků a městských úředníků na novou výstavbu v historickém centru. Nasvědčuje tomu situace v těsném sousedství Hanušova domu, kde v roce 1912 uzavřel stavební vývoj náměstíčka architekt Rudolf Němec.

Pro východní část prostranství navrhl palác Občanské záložny traktovaný v novobarokní podobě. Nejen v tomto díle se zračilo autorovo školení u Friedricha Ohmanna, kterého Němec na začátku své krátké kariéry pracovně doprovázel ve Vídni i v Praze. Navzdory možným výhradám vůči slohové zastaralosti a kolizi lze však stavbu chápat také jako snahu o povšechné vyvážení hlavních vlastností Fultnerovy budovy. Němcovi k takovému účinku posloužilo zvolené živé horizontální rytmizování hmoty a její bohaté plastické členění. Nebylo to ostatně výjimečné, že stavby obou tvůrců tak rozdílného zaměření zapředly dialog specifického významu – dokládá to rovněž příběh obchodního domu V. J. Špalka, který stojí nedaleko na Velkém náměstí naproti Němcovu jezuitskému domu U Beránka.

Osvědčený znalec historických forem stavbou na Svatojanském náměstí významně prodloužil životnost žánru architektonické reminiscence v Hradci. Nutno ovšem přiznat, že toto konkrétní řešení vycházelo ze zadání, kterým neměla být novostavba. Nárožní dům na obdélníkovém půdorysu vznikl spojením dvou středověkých objektů, kdy získal pozdně barokní vzhled, a v 2. pol. 18. století prošel klasicistní přestavbou. Pro potřeby bankovního domu zvolil Němec úpravy v novobarokním duchu. Jednopatrový dům se do náměstíčka obrací dlouhým hlavním průčelím koncipovaným na devět os. Předchozí vzhled budovy připomínají čtyři přízemní opěrné pilíře po levé straně. Krátké dvouosé průčelí do ulice V Kopečku má dva oblouky, kterými začíná podsíň Velkého náměstí. Uprostřed hlavního průčelí, které je bohatě štukově zdobené, se nad vstupem nachází reliéf se ženskou postavou a třemi putti. U paty objektu stojí pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1774. Fasáda je nad korunní římsou zakončena výraznou atikou s dalším reliéfem, štítovým oknem a balustrádami.

MP