Vlastní vila Oldřicha Lisky s ateliérem

Architekt a urbanista Oldřich Liska pocházející z Kolínska začal pracovat a bydlet v Hradci Králové od roku 1908. Postupně získával velké množství veřejných a soukromých zakázek, což mu umožnilo si po svatbě s Annou, rozenou Fialovou, vystavět na začátku dvacátých let vlastní obytný a obchodní dům (Švehlova čp. 633). Vzhledem k stále se zvětšující prestiži Liskovy projekční kanceláře se stavebník rozhodl v roce 1931 vybudovat obytnou vilu pro svou rodinu, do níž plánoval začlenit i ateliér. Pro stavbu zakoupil nepravidelnou parcelu na okraji Střelecké ulice, která je hned naproti jeho první realizaci, vile Marie Šanderové (Střelecká čp. 217). Liska si pro koncipování svého projektu zvolil netradiční dispozici, kdy průčelí projektu segmentově prohnul, aby tak reagoval na místní komunikaci a posunutou uliční čáru. Jedinečnost návrhu je právě v ojedinělém užití funkcionalistických principů v rámci královéhradecké moderní architektury. Architekt velice umně do jedné hmoty spojil byt rodiny, garáže a především vlastní projekční ateliér s reprezentační funkcí.

Oldřich Liska projekt vily dokončil 6. listopadu 1931, kdy byl návrh sválen stavebním úřadem. Stavba pak probíhala mezi 2. červnem a 10. prosincem 1932, pravděpodobně pod vedením stavitele Václava Bečváře, který stavěl i protější vilu Aloise Švorčíka. Zadavatel a zároveň projektant byl také autorem návrhu některých kusů vybavení, úpravy schodišť, krbu a dalších prvků. Dvoupatrovou vilu se segmentově prohnutým půdorysem navrhl v rámci některých zásad funkcionalismu a purismu, avšak nezapomněl využít svého dekorativního školení. Právě z těchto důvodů fasádu doplnil o hnědý keramický obklad a sloupy s antikizujícím peristylem v zahradě. Průčelí rozdělil na vertikální dvoupatrovou schodišťovou věž s okny a střešní terasou. U patrové obytné části využil v uličním vysunutém průčelí motiv pásových oken a hlavní vstup do vily zastřešil balkonem, který podepřel stylizovaným sloupem.

Architekt již při návrhu rozvrhl umístění nábytku, křídla, umístění krbu s mozaikou a především prosklené posuvné stěny do obývacího pokoje. Do suterénu Liska situoval obslužné prostory, tedy tři sklepy, místnost na uchování koksu a kotelnu. Přízemí bylo primárně určeno pro architektův projekční ateliér. Z předsíně bylo možné vstoupit po pravé straně do rozlehlé kanceláře, pro niž byla určena místnost u zahradní části objektu. V tomto prostoru byly i vestavěné skříně, archiv a garáž. V levém schodištním úseku byl vchod do kuchyně domovníka a hostinského pokoje. První patro se mělo stát soukromým místem pro architektovu rodinu. Do pravé části umístil obývací pokoj a jídelnu, která byla osvětlena pásovým oknem. Součástí těchto prostor měla být i kuchyň. Vedle schodiště Liska umístil sociální zařízení, ložnice pro děti a manžele s rozměrnou terasou do zahrady. Do druhého patra schodišťové části autor umístil pokoj pro služku, prádelnu a dvě terasy.

Vila se naplno stala reprezentativním sídlem projekční kanceláře a rodiny architekta Lisky v roce 1933. Architekt stále více zvyšoval rádius svého působiště mimo Hradec Králové a získával zakázky po celém Československu (primárně východní a střední Čechy). Jeho vila plnila až do roku 1947 svou původní funkci reprezentativního objektu pro významného královéhradeckého architekta a urbanistu. Jeho projekt ještě se sousední vilou Aloise Švorčíka vytvořil předobraz polootevřeného bloku s parkem, který byl dokončen v závěru třicátých let 20. století a umožnoval efektní průhled na dominanty města a Sbor kněze Ambrože od Josefa Gočára.

Vilu architekt roku 1947 prodal, aby se mohl s rodinou přestěhovat do Opavy. Zde získal nabídku pracovat na obnově válkou poničeného města a na lukrativní pozici v místním Stavoprojektu. Roku 1948 stavbu jako jiné objekty zabral stát a zřídil zde mateřskou školku. Došlo tedy ke zničení většiny původního vybavení i vestavěného nábytku a přepažení původních místností. Z nábytku a prvků se dochovalo pouze zábradlí a poškozený krb s mozaikou. Po roce 1989 byla budova využita jako sídlo místní buňky Občanského fóra a později Občanské demokratické strany. Vila se následně dostala do majetku Magistrátu města Hradce Králové, který zde zřídil sídlo Živnostenského úřadu. Budova prošla po roce 2000 repasí oken. V roce 2018 byla zapsána do seznamu kulturních památek. Došlo tedy k drobným úpravám fasády. Na kompletní rekonstrukci a vhodnější využití ještě stále vila čeká.

MB