Nájemní vila Aloise Švorčíka

Nájemní vila ve Střelecké ulici čp. 832 byla postavena pro ředitele královéhradecké pojišťovny Aloise Švorčíka. Podíl na právu vlastnickém měla i jeho dcera Libuše Hanušová, která se provdala do obchodnické rodiny Antonína Hanuše. Pravděpodobně právě přes Hanuše získala rodina kontakt na Oldřicha Lisku (navrhoval pro něj obchodní a obytný dům na třídě Karla IV., čp. 610), který v roce 1931 začal uvažovat o výstavbě vlastní reprezentační vily. Stejný typ stavby chtěl vystavět i Alois Švorčík, a proto Lisku oslovil, aby spolupracovali. Architekt vytvořil návrh dvou podobných vil, které jsou proti sobě zrcadlově obráceny a rozděleny úzkým chodníkem. Jeho návrh se stal součástí obsáhlejší urbanizační studie, která vymezovala nový polootevřený blok zástavby.

Stavba objektu byla zahájena 16. listopadu 1931 a dokončena přesně o rok později stavitelem Václavem Bečvářem. Projekt byl tedy vybudován o několik měsíců dříve než Liskova vlastní vila. Stavbu architekt pojal jako dvoupatrovou budovu ovlivněnou funkcionalismem, ale zároveň i klasickou architektonickou dekorací. V tomto případě však použil konzervativnější přístup. Ten se projevuje v redukovaném užití pásového okna, v pravidelné dispozici a ve větším množství dekorativních motivů. I zde jižní kubus objektu zvýšil o jedno patro a ozvláštnil kachlovým obkladem. Zbytek objektu omítnul bílou fasádou a severní průčelí zakončil vysunutým kubickým arkýřem. Pravidelný rastr oken rozdělil opět užitím červeného obkladu. V původním plánu počítal se střešní pergolou, která měla odkazovat k inspiracím nautickým funkcionalismem, v konečné realizaci se však od ní ustoupilo.  Hlavní vchod architekt zastřešil rozměrnou terasou, zatímco dvorní průčelí ozvláštnil řadou několika balkónů.

Nájemní vila měla hned několik od sebe oddělených bytů. V suterénu se tedy kromě tradičně umístěných obslužných prostor (kotelna, sušárna, prádelna) nacházela také garáž a byt s vlastním vchodem na dvůr. Do přízemí Liska situoval další dvě bytové jednotky, které byly od hlavního vchodu odděleny chodbou a předsíněmi. První patro primárně projektant plánoval jako byt pro rodinu Aloise Švorčíka. V severní části podlaží navrhl obývací pokoj s posezením v kubickém arkýři, ložnice rodičů a dětí situoval směrem do dvora a největší prostor ponechal předpokoji s jídelnou, které rozdělil posuvnou skleněnou stěnou. V jižní části prvního patra projektant situoval pokoje hostinské, pro služky a kuchyně. Do posledního podlaží Liska navrhl další dva pokoje.

Nejzajímavějším momentem na celé realizaci je vlastní urbanistické pojetí polootevřeného bloku, který je v pohledu do Střelecké ulice zakončen dvěma zrcadlově umístěnými vilami a na druhé straně ústí do dalšího polootevřeného bloku, který je zakončen budovou Sboru kněze Ambrože. Liska se pokoušel podobné řešení využít i u jiných projektů, ale podařilo se to pouze zde. Následující výstavba obytných domů respektovala toto rozvržení a zároveň výškově navazovala na obě vily. Byl tedy zrealizován motiv ustupujícího schodiště z patrových poloh vil až po třípatrové obytné objekty se zvýšeným přízemím.

Nájemní vila dosud slouží k původnímu obytnému účelu. Prošla jen drobnějšími rekonstrukcemi, které se týkali úpravy fasády a výměny některých původních dřevěných oken za plastová. Objekt je nadále ve vlastnictví potomků Libuše Hanušové.

MB