Nájemní vila ve Střelecké ulici čp. 832 byla postavena pro ředitele královéhradecké pojišťovny Aloise Švorčíka. Podíl na právu vlastnickém měla i jeho dcera Libuše Hanušová, která se provdala do obchodnické rodiny Antonína Hanuše. Pravděpodobně právě přes Hanuše získala rodina kontakt na Oldřicha Lisku (navrhoval pro něj obchodní a obytný dům na třídě Karla IV., čp. 610), který v roce 1931 začal uvažovat o výstavbě vlastní reprezentační vily. Stejný typ stavby chtěl vystavět i Alois Švorčík, a proto Lisku oslovil, aby spolupracovali. Architekt vytvořil návrh dvou podobných vil, které jsou proti sobě zrcadlově obráceny a rozděleny úzkým chodníkem. Jeho návrh se stal součástí obsáhlejší urbanizační studie, která vymezovala nový polootevřený blok zástavby.
Stavba objektu byla zahájena 16. listopadu 1931 a dokončena přesně o rok později stavitelem Václavem Bečvářem. Projekt byl tedy vybudován o několik měsíců dříve než Liskova vlastní vila. Stavbu architekt pojal jako dvoupatrovou budovu ovlivněnou funkcionalismem, ale zároveň i klasickou architektonickou dekorací. V tomto případě však použil konzervativnější přístup. Ten se projevuje v redukovaném užití pásového okna, v pravidelné dispozici a ve větším množství dekorativních motivů. I zde jižní kubus objektu zvýšil o jedno patro a ozvláštnil kachlovým obkladem. Zbytek objektu omítnul bílou fasádou a severní průčelí zakončil vysunutým kubickým arkýřem. Pravidelný rastr oken rozdělil opět užitím červeného obkladu. V původním plánu počítal se střešní pergolou, která měla odkazovat k inspiracím nautickým funkcionalismem, v konečné realizaci se však od ní ustoupilo. Hlavní vchod architekt zastřešil rozměrnou terasou, zatímco dvorní průčelí ozvláštnil řadou několika balkónů.
Nájemní vila měla hned několik od sebe oddělených bytů. V suterénu se tedy kromě tradičně umístěných obslužných prostor (kotelna, sušárna, prádelna) nacházela také garáž a byt s vlastním vchodem na dvůr. Do přízemí Liska situoval další dvě bytové jednotky, které byly od hlavního vchodu odděleny chodbou a předsíněmi. První patro primárně projektant plánoval jako byt pro rodinu Aloise Švorčíka. V severní části podlaží navrhl obývací pokoj s posezením v kubickém arkýři, ložnice rodičů a dětí situoval směrem do dvora a největší prostor ponechal předpokoji s jídelnou, které rozdělil posuvnou skleněnou stěnou. V jižní části prvního patra projektant situoval pokoje hostinské, pro služky a kuchyně. Do posledního podlaží Liska navrhl další dva pokoje.
Nejzajímavějším momentem na celé realizaci je vlastní urbanistické pojetí polootevřeného bloku, který je v pohledu do Střelecké ulice zakončen dvěma zrcadlově umístěnými vilami a na druhé straně ústí do dalšího polootevřeného bloku, který je zakončen budovou Sboru kněze Ambrože. Liska se pokoušel podobné řešení využít i u jiných projektů, ale podařilo se to pouze zde. Následující výstavba obytných domů respektovala toto rozvržení a zároveň výškově navazovala na obě vily. Byl tedy zrealizován motiv ustupujícího schodiště z patrových poloh vil až po třípatrové obytné objekty se zvýšeným přízemím.
Nájemní vila dosud slouží k původnímu obytnému účelu. Prošla jen drobnějšími rekonstrukcemi, které se týkali úpravy fasády a výměny některých původních dřevěných oken za plastová. Objekt je nadále ve vlastnictví potomků Libuše Hanušové.
MB
Nájemní vila Aloise Švorčíka je součástí plošně památkově chráněného území Městské památkové zóny Hradec Králové.
- Archiv stavebního odboru Magistrátu města Hradce Králové, složka – čp. 832
- Státní okresní archiv Hradec Králové, fond Berní správa Hradec Králové, Daň domovní: Hradec Králové, inventární číslo 658, číslo popisné 832, karton 109
-
Marie Benešová; František Toman; Jan Jakl, Salón republiky: Moderní architektura Hradce Králové, Hradec Králové 2000, s. 98
-
Petr Urlich (ed.), Slavné vily Královéhradeckého kraje, Praha 2007, s. 113–115
-
Štěpán Bartoš; Zdeněk Lukeš; Pavel Panoch, Ve víru modernosti: Architektura 20. století v Královéhradeckém kraji, Pardubice 2008, s. 144
-
Jakub Potůček, Hradec Králové: Architektura a urbanismus 1895–2009, Hradec Králové 2009, s. 101
-
Pavel Panoch, Hradec Králové: Průvodce po architektonických památkách od středověku do současnosti, Praha 2015, s. 251
-
Ladislav Zikmund-Lender, Struktura města v zeleni: Moderní architektura v Hradci Králové, Hradec Králové 2017, s. 149