Palác První české vzájemné pojišťovny

Projekt tzv. Prvního paláce bývalé české vzájemné pojišťovny pochází už z roku 1925, definitivní projekt pochází z 18. dubna 1931. Realizován byl v roce 1932 stavitelskou firmou Robert Schmidt a Václav Nekvasil, s níž Freiwald pravděpodobně spolupracoval již dříve. Freiwald s Böhmem navrhli stavbu ve formách monumentálního purismu a víceúčelový objekt určený jak pro administrativu, tak pro bydlení se řadí do stylové a typologické skupiny Freiwaldových a Böhmových staveb ze 30. let: spořitelny v Sobotce (1935), Hronově (1936–1937) a v Bystřici nad Pernštejnem (1931). Architekti využili velkorysé nárožní parcely, aby ji zastavěli mohutnou konvexně prohnutou fasádou členěnou vysokým pilastrovým řádem. Nad parterem bylo osazeno šest soch od Stanislava Suka, představující alegorie pojišťovnictví, průmyslu, vědy, umění, lékařství, zemědělství ad. V duchu školení od Jana Kotěry, kterému se Freiwaldovi dostalo v době těsně před válkou a během války, střídají ploché lizénové rámce členící fasádu vertikální pole z neomítaného režného zdiva. Stavbu uzavírá patro s ustupující lodžií a cihlová atiková římsa se středovou stupňovitou „pavézou“ se stožárem. Tento motiv akcentuje středovou vstupní osu a celou kompozici ještě monumentalizuje. Monumentální vzhled stavby je dán významem objektu – měl být sídlem velmi vlivného pojišťovacího ústavu, který měl lokální kořeny. Měl sloužit jako „nehynoucí památník v srdci kraje“ obdivovaný místní klientelou.

V přízemí se nacházelo dvanáct krámů se skladišti (deset menších a dva větší) a dvě garsoniéry pro domovníky, neboť dům měl vedle prostředního vstupu se schodištěm ještě po stranách dva průjezdy, z nichž vedly dvě další schodišťové šachty. V prvním až třetím patře se nacházely vždy tři dvoupokojové byty, dva třípokojové a dva čtyřpokojové byty. Každý byt byl vybaven kuchyní, koupelnou, spíží, samostatnou toaletou a až na jeden dvoupokojový byt, nacházející se v prostřední ose půdorysu, také pokojem pro služku.  V podkroví se nacházely dva jednopokojové byty s kuchyní a pokojíkem pro služku, jeden dvoupokojový byt a dva se třemi menšími pokoji a dále dvě prádelny a dvě sušárny, přístupné z postranních schodišť.

Projekt činžovního a obchodního domu provozovaného hradeckou pojišťovnou, postavený během roku 1932 podle staršího projektu z roku 1925, snad ještě vedle spořitelny v Červeném Kostelci (1924), představuje obrat v zájmu architektonické kanceláře Jindřicha Freiwalda a Jaroslava Böhma zjednodušit a racionalizovat svůj stylový rejstřík a soustředit se na významné stavby občanské vybavenosti – bankovní domy a divadla.

LZL