Architekt Jan Rejchl se v porovnání se svým otcem i bratrem navrhování rodinných domů příliš nevěnoval. Mezi několika výjimkami vyčnívá především vila Waltera Steina. Stein byl v té době faktickým ředitelem dřevozpracujícího podniku Hugo a Gustav Stein, který obhospodařoval pilu v Plotištích nad Labem a těžil dřevo z královéhradeckých lesů, později ale provozoval i pily v Borové u Poličky, v Novém Městě na Moravě či v Šošůvce na Blanensku. Formálně převzal Walter Stein podnik až v roce 1935, kdy jeho otec Hugo zemřel.
V roce 1932 navrhl Jan Rejchl vilu pro Waltera Steina v nejstarší vilové čtvrti Hradce na Orlickém nábřeží. Rejchlova rodina zde díky podnikavosti Václava Rejchla st. vlastnila řadu stavebních parcel včetně budoucího staveniště Steinovy vily. Představa stavebníka nebyla zdaleka jednoznačná. K vile Waltera Steina se v pozůstalosti Jana Rejchla i v archivu stavebního úřadu dochovala řada variant, od vyloženě tradicionalistických se sedlovou střechou až po velmi avantgardně působící návrhy ve stylu progresivního funkcionalismu reagující na aktuální výstavbu osady Baba v Praze. Rejchl nakonec zvolil zlatou střední cestu. Do zahrady se otevírá velmi jednoduchá, plochá fasáda s horizontální linií podlouhlého balkonu ve zvýšeném přízemí a kratšího balkonu v prvním patře. Oproti tomu fasáda do ulice měla spíše vertikální charakter v důsledku několika kubických hmot sjednocených centrální linií schodišťového rizalitu s trojdílným pásem oken vyplněným luxferami. V jedné z avantgardnějších verzí projektu navrhoval Rejchl interiér obytného prostoru v přízemí jako jednolitou obytnou halu jen s opticky vymezenými funkčními zónami, podobně jako koncipoval svůj plynoucí prostor Le Corbusier. Tradičnější požadavky stavebníka nakonec daly rozčlenit obytný prostor do jednotlivých místností. V patře se nacházely soukromé pokoje s koupelnou. Vila byla nedávno přestavěna a její původní hmotová dispozice i avantgardní étos jsou již téměř nečitelné.
LZL
Vila Waltera Steina je součástí plošně památkově chráněného území Městské památkové zóny Hradec Králové.
-
Ludvík Domečka; František Ladislav Sál, Královéhradecko, Místopis soudního okresu královéhradeckého, Hradec Králové 1928, s. 177
-
Rozhledy, roč. 1932, 4. listopadu 1932, s. 3
-
Jakub Potůček, Hradec Králové: Architektura a urbanismus 1895–2009, Hradec Králové 2009
-
Ladislav Zikmund-Lender, Tři generace architektů: Václav st., Václav ml., Jan a Milan Rejchlovi, Hradec Králové, 2012, s. 86–87
-
Ladislav Zikmund-Lender, Struktura města v zeleni: Moderní architektura v Hradci Králové, Hradec Králové 2017, s. 165