Okresní hospodářská záložna

Těsně po dokončení sousední Národní banky československé získal v roce 1932 Jan Rejchl zakázku na návrh sídla Okresní záložny hospodářské. Jan Rejchl tak urbanisticky dotvořil východní frontu dnešního náměstí Osvoboditelů, jehož prostor byl následně upraven na trávníkový parter. Hmotově záložna navazuje na sousední banku a jedná se tak rovněž o třípatrovou budovu s rovnou střechou, Rejchl však zvolil podstatně modernější architektonický jazyk. Fasáda není členěna lizénami, ani není kromě parteru obložena tradičními kamennými kvádry. Dominantním prvkem fasády je neomítaná režná cihla, skládaná horizontálně a vertikálně. V meziokenních prostorách jsou cihly skládány horizontálně, je tak vytvářen dojem pásů, které mají daleko blíže k avantgardní architektuře. V severní fasádě se nachází postranní vchod a schodišťový rizalit sahající přes celou výšku stavby. Programem budovy byla hala s přepážkami záložny, úřadovny a ve vyšších patrech bytové jednotky pro zaměstnance podniku. Stavbu můžeme srovnat s Rejchlovou budovou spořitelny ve Slaném z let 1928–1931, která rovněž propojuje žulové obložení s režným zdivem a uplatňuje se zde horizontální a vertikální skládání cihelné vazby.

V interiérech se nachází řada pozoruhodných, modernistických detailů. Do haly záložny vedou dvoukřídlé dveře s mramorovým ostěním a kruhovými skleněnými výplněmi s vypískovanými písmeny OZH (Okresní záložna hospodářská). V interiéru haly se nacházejí pozoruhodná osvětlovací tělesa – žárovky usazené v kovovém lemu kolem hlavic sloupů. Dodavatelem těchto prvků byla firma Jílek. 

Po roce 1948 byla hala a úřadovny záložny přeměněny na zubní středisko, zdravotnickým účelům slouží parter dodnes.

LZL