V roce 1928 vypsala nově ustanovená Národní banka československá, která měla spravovat státní jmění, soutěž na pobočku v Hradci Králové. Soutěžní podmínky se sice nedochovaly, ale ze soutěžních návrhů je zjevné, že představa instituce byla velmi přesná. Mělo jít o nárožní stavbu na nově se tvořícím náměstí v sousedství Kotěrovy budovy muzea. Její exteriér měl být řešen v moderních monumentálních formách – měl být členěn vysokým lizénovým řádem. Návrh dodali vedle mimohradeckých architektů Oldřich Liska a Jan Rejchl. Rejchlův návrh zvítězil. Rejchl navrhl objekt kombinující obložení z natíraných pískovcových desek na fasádě a přírodního pískovce, který se uplatnil na celém soklu budovy a vstupním rizalitu. Z původních návrhů je však patrné, že celý objekt měl být celý obložen deskami z přírodního pískovce. Kamenické práce a mramorové obložení v interiéru provedla kamenická firma A. Škoda. Členění fasády je srovnatelné se soudobou budovou monumentálního nádraží, Rejchl zde opět uplatnil vysoké lizénové rámce. Fasádu zdobí dva reliéfy od sochaře Josefa Škody, s nímž Rejchl často spolupracoval. Nad hlavním vstupem je pásový reliéf znázorňující výjevy z obchodu a průmyslu. Sochař do četného komparzu zakomponoval i Rejchlův kryptoportrét; jedná se o postavu muže v obleku s telefonem, pohledově zcela vlevo. Nad vstupem byl ještě osazen Škodův malý státní znak.
Velkoryse řešené jsou také interiéry; schodiště je obloženo mramorem, nábytek na míru provedla hradecká firma Nevyhoštěný (Josef Nevyhoštěný byl příbuzným Rejchlových). V interiéru se uplatňuje kombinace důstojných forem z ušlechtilých materiálů s prvky zcela moderními. Pozoruhodná futuristická osvětlovací tělesa kombinující mosaz a mléčné sklo dodala firma Jílek, pokračovatel známé pasířské firmy Otto Seitz.
Budově se dostalo velkého mediálního ohlasu především v revue Byt a umění, který přinesl obsáhlou fotodokumentaci interiérů a zveřejnil také reprodukci Rejchlovy průmyslové školy, a v časopise Osvěta lidu, který vyzdvihl Škodovu sochařskou výzdobu exteriéru.
LZL
Národní banka československá je nemovitou kulturní památkou pod číslem v ÚSKP 32692/6-561 a je součástí plošně památkově chráněného území Městské památkové zóny Hradec Králové.
-
Filiálka Čs. banky v Hradci Králové, Byt a umění, 1932, roč. III., č. 3–4, s. 175
-
Ing. Jan Rejchl, Úspěch: Magazín snaživých, 1934, roč. IV., č. 3–4, s. 123–125
-
František Toman, Otec a synové Rejchlovi, Architekt, 1999, roč. 45, č. 10, s. 71–72
-
Josef Škoda, Dílo akademického sochaře Josefa Škody: Upomínková publikace k souborné výstavě: Hradec Králové v květnu 1951, Hradec Králové 1951
-
Marie Benešová; František Toman; Jan Jakl, Salón republiky: Moderní architektura Hradce Králové, Hradec Králové 2000
-
Jakub Potůček, Hradec Králové: Architektura a urbanismus 1895–2009, Hradec Králové 2009
-
Ladislav Zikmund-Lender, Tři generace architektů: Václav st., Václav ml., Jan a Milan Rejchlovi, Hradec Králové, 2012, s. 91–92
-
Ladislav Zikmund-Lender, Struktura města v zeleni: Moderní architektura v Hradci Králové, Hradec Králové 2017, s. 163–164
