Okresní dům

Vynikající rané dílo Jana Kotěry, kterým vstoupil do Hradce Králové, představuje Kotěrovu první skutečně velkou zakázku, ve které se pokusil vytvořit velkoměstský styl v maloměšťáckém prostředí. Zadání práce Kotěrovi souvisí s přátelstvím s Františkem Ulrichem a s jeho schopností vytipovat pro město kvalitní architekty předcházející svoji dobu. Ulrich poznal Kotěru již za jeho studií ve Vídni v roce 1898 a již v roce 1900 je pojilo nevšední přátelství. 

První návrhy stavby pochází z roku 1901, realizována byla stavba v letech 1903-1904. Hlavním Kotěrovým úkolem se stal návrh budovy hotelové (s první velkou hradeckou kavárnou a jídelnou, připojenou v přízemí k sousedícímu hotelu Grand) spíše než výstavba reprezentačních místností pro okresní zastupitelstvo a městskou radu. Kotěra tímto nezvyklým spojením vytvořil nový typ veřejné budovy. Zakázka na stavbu a její vybavení se pro Kotěru staly prvními úkoly tohoto druhu. Začala zde řada významných spoluprací architekta s umělci Stanislavem Suchardou a Janem Preislerem. Pozemek, na kterém měla vyrůst reprezentační stavba, se nacházel v pásu bývalých městských hradeb a město ho zakoupilo po dlouhém vyjednávání. Okresní zastupitelstvo nemělo stálé sídlo a jeho jednání musela probíhat na různých místech města (např. v sousedním Grandhotelu). Od roku 1900 marně usiloval starosta Ulrich o přístavbu Grandhotelu, tedy stavbu Okresního domu. Asi v roce 1901 začíná Ulrich jednat o stavbě s Janem Kotěrou, který ji navrhne v raném florálním stylu. Teprve 4.6.1903 schválilo okresní zastupitelstvo přístavbu spolu s návrhem Ulricha, aby se vypracování plánů svěřilo Janu Kotěrovi. Dle Kotěrových názorů tvoří architektura své výtvory na základě přírody, s ohledem na místní potřeby a podmínky: jádro – prostor, slupka – okrasa. „Účel, konstrukce a místo jsou tedy hybnou silou-forma jejich následkem.“ Asymetrická fasáda dokládá, že naturalismus pronikl již do celkové struktury stavebního tělesa, svědčí o zájmu architekta o účelnost a praktickou funkčnost stavby. Spíše než o konstruktivní a prostorové vyjádření účelu tu ovšem Kotěrovi jde o pravdivost, která se vykazuje v přírodním původu stylizované ornamentiky.

Stavba započala koncem srpna 1903 a měla být hotova v červenci 1904. Úředníci se slavnostně stěhovali 15. 10. 1904. Stavbu provedl architekt Robert Schmidt, vrchní dozor měl Jan Kotěra. Městská rada kladla důraz na to, aby řemeslnické práce prováděli převážně hradečtí řemeslníci. Účastnily se i firmy pražské - na elektrickém vedení František Křižík, cizelérské práce provedl částečně Franta Anýž (kování, mřížky a kryty na topná tělesa).

Na fasádě na zvlněné římse můžeme vidět jemný štukový vlys z lipových listů, mezi kterými se nalézá znak města Hradce Králové a datace LP 1903. V prvním patře se nachází mělce modelovaný a konvexně vypouklý arkýř. Sochařskou výzdobu fasády zadal Kotěra Stanislavu Suchardovi. Sochař rozpracoval dle Kotěrových návrhů tvary komínů, štuky a zdobné architektonické detaily. Tematika sochařské výzdoby (koruna, lípové listy, lvi) ukazuje na vzrůstající sebevědomí rozvíjejícího se města s důrazem na jeho historii.

Vstup do hotelu je lemovaný pilastry, nad nimi se v patře nachází lodžie. Spodní část stavby obíhá vysoký režný pískovcový sokl se šikmými opěráky z pískovce, z nichž boční vystupují až nad hlavní římsu, kde jsou zakončeny sochami lvů. Mezi výrazné ozdobné prvky fasády patří, podle Kotěrových návrhů vyrobená, kovaná mříž průjezdu a kované zábradlí balkonu ve dvoře ve 2. patře. Exteriér okresního domu odrážel ve výzdobě Kotěrovu zálibu ve folklorismech.

Půdorys stavby tvoří jednotu se skladbou průčelí. Prostý, skoro čtvercový půdorys oživuje vystupující nika zadní fasády a vpředu úzký rizalit. Uliční průčelí vyřešil architekt dělením na dvě části podle účelu. První, větší část je symetrická, souměrná k ose a nalézají se v ní prostory reprezentační a kancelářské, druhá část je úzká, vstupní a komunikační. Docílilo se tak oddělení provozních vstupů pro zastupitelstvo od vstupu do kavárny. Vzniká napětí, kdy dům je a není symetrický a kde symetrie vzniká na základě vyvážených kontrastů. V přízemí umístil Kotěra kavárnu na půdorysu písmene T, do ulice otevřenou třemi vysokými okny, na opačné stěně prodlužuje prostor kavárny dlouhá apsida s hudebním pódiem. Restaurace měla moderní ústřední topení. V prvním patře se nachází zasedací síň okresního zastupitelstva, zasedací síň výboru a okresního tajemníka, místnost pro starostu, pokladna aj. V druhém patře umístil architekt celkem 12 hostinských pokojů.

V interiéru kavárny, restaurace, v prvním a druhém hotelovém patře navrhl Kotěra všechno vnitřní zařízení ve smyslu jednoty se stavbou. Na některých detailech pracoval v době Kotěrovy nepřítomnosti Otakar Novotný, a to převážně na prvcích mimo přízemí, na kterém Kotěrovi záleželo. Pro Hradec navrhl vůbec první moderní společenský prostor a vybudoval hotel, který neměl ani v Praze obdoby. Zásluhu lze připsat právě Ulrichovi, který měl smysl pro celistvost díla, pro moderní architekturu a uměleckou výzdobu a prosadil v okresním výboru realizaci. Z původního vybavení domu se kromě části nábytku restaurace a kanceláří zachovaly dvě vitráže s papoušky (z roku 1922), pět s čápy/volavkami (návrh Jan Kotěra 1904), obraz Jana Preislera (na místě kopie, originál v Galerii moderního umění v Hradci Králové), dřevěné táflování a dveře, vestavěné pulty a regál, lustry restaurace, konzolová svítidla, osm keramických váz, kryty radiátorů a tepelné ventilace, zábradlí schodiště. Interiér 1. patra je příbuzný s Kotěrovým zasedacím sálem radnice v Jindřichově Hradci. V restauraci se zachovaly dekorativní výmalby stropů a stěn. Většina vybavení na místě, část uložena ve sbírkách Muzea východních Čech. Návrhy mobiliáře uloženy ve sbírkách Národního technického muzea. Pozoruhodná byla i výmalba reprezentativních a administrativních prostor, kterou provedl na přímluvu Františka Ulricha dekoratér František Fröhlich. V zasedací místnosti se objevil ornament ze znaku města a českého znaku, lemovaný pruhy a horizontálně vlnovkou. Výmalba architektova vlastního bytu v Jeseniově ulici v Praze byla provedena dle stejných ornamentálních šablon, jako výmalba Okresního domu.

Architektura Okresního domu převyšuje dobový průměr a stává se „…skutečně úvodem k vzestupu stavební kultury města a zakládá její tradici.“ V průčelí se objevují znaky Kotěrovy secese, ale také snaha o specificky český ráz. Fasáda se stala obrazem vnitřku budovy, „…v přízemí široce prolomená do rušného života hostinského sálu a do nádvoří, v patrech uzavřená a tichá.“ Hradecký tisk věnoval nové budově velkou pozornost. Hradec Králové se díky nové stavbě vyvýšil nad Prahu, protože se mu dostalo dříve „…krásné reprezentační budovy, o jakou se v Praze již dva roky hádají dva velké tábory.“ Nedostatečné prostory pro okresní úředníky vyrostly v potřebu „…vystavit si důstojný, nový útulek pro sebe, i útulné a vkusné středisko pro místní společnost i návštěvníky z měst cizích…. Útulek, jemuž rovného nemá tak hned druhé okresní zastupitelstvo v celém Rakousku.“ Stavba byla zdárně dokončena do všech detailů „…nelitujíce nákladu, a p. architektu Kotěrovi zůstane budova novým mezníkem jeho zdárně započaté umělecké činnosti na českém venkově“.  Po otevření okresního domu přijel Kotěra do Hradce Králové, aby své dílo předvedl uměleckému kritikovi a příteli K. B. Mádlovi. U Okresního domu hodnotí jeho „…přiměřenost a jednoduchost, architektonickým citem a uměleckým vkusem ovládané a k výtvarnému výrazu přivedené, dodávají jí milý charakter.“ O vnitřním vybavení kritik soudí: „Uvnitř jednolitost výpravy, stěn i nábytku, s níž jsou šťastně spjata barevná okna, rozvážné rozdělení barev, skromný a vzhledný dekor ornamentální, souhra linií a koloritu jsou přednostmi tohoto domu, poněvadž taktně i určitě zároveň vyslovují reprezentační a praktický charakter jeho.“ Umělecký kritik Karel Herain o Okresním domě soudí, že je to "český hotel ryze evropské orientace."

Podle návrhu stavitele Josefa Fňouka byl roce1921 rozšířen průjezd do dvora a zazděny dveře do jídelny z čelní stěny, zřízeno nové zádveří. Také v roce 1928 podle jeho projektu prováděli rozsáhlé vnitřní úpravy. Celé první patro nově zařídili historizujícím nábytkem a doplňky, zejména pak sál zastupitelstva. Sochařsky pojatou lodžii v druhém patře zasklili patrně v témže roce. V sále vznikl na stropě v profilovaném rámu festonový štuk. Okna směrem do dvora získala vitráže v duchu civilismu (v medailonech zobrazení lyžaře, muži v pramici, znak města Hradce, znak Pardubic, automobil), vitráže u schodiště, vše od neznámého autora asi z roku 1928. Ze stejného roku pochází pravděpodobně vyřezávané zábradlí schodiště a historizující zrcadla. Pro potřeby zde sídlícího Autosalonu se vybouraly příčky v místnostech směřujících do ulice. Obvodová zeď byla částečně vybourána a nad zdmi spodního podlaží proveden obloukový rizalit, zdi středního traktu rovněž probourány a Autosalon propojen se salonky v uličním traktu. Změněny příčky, dveře i okenní otvory do dvora. Následovaly rozsáhlejší úpravy v suterénu a dvorní části přízemí. Další úpravy suterénu v roce 1956. Od poloviny 20. století zde sídlily Restaurace a jídelny Hradec Králové, v 1. patře Autoklub.

Po mnohaletém chátrání započata 2005-2006 rekonstrukce. V letech 2004-2007 provedeny restaurátorské průzkumy výmalby interiéru, fasády, štukové výzdoby a truhlářských prvků, vznikla kopie obrazu Jana Preislera. Od roku 2006 slouží opět jako hotel, v přízemí občerstvení.

 ZH