Základní škola SNP

Do 50. let 20. století docházely děti ze Slezského Předměstí do škol v okolních obcích (Pouchov, Slatina) a ve městě. Vlastní škola, o níž místní usilovali už v minulosti, byla vybudována až v souvislosti s výstavbou sídliště, která započala v roce 1957 podél Pospíšilovy třídy a při které měl počet obyvatel Slezského Předměstí skokově vzrůst. Jako první z budoucích 3 škol byla postavena základní devítiletá škola na třídě SNP, podle které také získala název.
 

Hlavní architekt Karel Runštuk stavbu pojal v duchu tzv. pozdní moderny s bohatě prosklenou a křehce působící fasádou. Komplex sestával z několika různě vysokých pavilonů – lapidárních hranolů s rovnou střechou – propojených chodbami. Toto řešení mělo účelově diferencovat a oddělit výchovně vzdělávací procesy – pro teoretické disciplíny, pro dílny, pro mimoškolní péči, pro tělovýchovu atd. Soubor budov byl navržen dle typizovaného systému zvaného Gottwaldov, který kombinoval cihlové zdivo a panelové stropy a ve kterém vznikaly první panelové domy v Československu. Učebnové pavilony jsou identické trojpodlažní objekty, pavilon s jídelnou a družinou je o podlaží nižší a pavilon s dílnami je přízemní. Na realizaci projektu bylo vyčleněno 7,8 milionu korun, avšak rozpočet se poměrně často navyšoval z důvodu změny materiálů a technologie (např. stropy a podlahy v učebnových pavilonech).
 

Stavba byla rozdělena do několika etap a již před jejím začátkem bylo jasné, že v prvních letech bude nápor počtu žáků na školu enormní a vyučování bude muset probíhat na směny. Do roku 1967 totiž měla být na Slezském Předměstí pouze tato jedna škola. Podle projektové dokumentace začala první etapa stavby v říjnu roku 1961 a zahrnovala vstupní halu, učebnový pavilon I (dnes třídy II. stupně ZŠ), pavilon polytechnické výchovy – dílny (dnes knihovna, kabinety a kuchyňky) a tělocvičnu. Etapa měla být dokončena v listopadu následujícího roku, nicméně ještě v srpnu roku 1963 byly prováděny dokončovací a uklízecí práce a realizace tělocvičny byla nakonec odsunuta do druhé etapy.
 

1. září 1963 byl slavnostně zahájen první školní rok. Školu v této době navštěvovalo 714 žáků v 19 třídách, jejichž počet se po otevření dalších pavilonů navýšil. Tento školní rok proběhl v omezených prostorách, se šatnami ve sklepě, bez jídelny, takže se jídlo muselo dovážet odjinud a ohřívat v dílnách s přívodem vody, ale nikoliv pitné. Druhá etapa byla završena o rok později (1964). Doplněné pavilony soustředily další učebny, kuchyni, jídelnu, školní družinu a tělocvičnu, při níž bylo zřízeno ještě zubní středisko.
 

V dalším období, tedy ve třetí a poslední etapě stavby, bylo upraveno také okolí školy – před hlavním vstupem se nacházela umělecky ztvárněná fontána Karla Hyliše z roku 1965, dále vznikly nové spojovací a přístupové cesty a došlo k výsadbě zeleně. V roce 1966 byl mezi pavilony jídelny a tělocvičny upraven prostor pro menší žáky a bylo dokončeno sportoviště za školou.
 

V průběhu let došlo k modernizaci pavilonů, jejich vybavení, ale i venkovních prostor. V roce 1996 byla vybudována přístavba pro stávající šatny, které ustoupila výše zmíněná fontána. Při výstavbě šaten byla také odstraněna sádrová socha Karla Švarce Matka s dítětem, která se nacházela ve vstupním vestibulu. Obě umělecká díla byla pravděpodobně zničena. 
 

KJ