Družstevní obilní skladiště

V červnu 1900 se konala ustavující schůze Družstva obilního skladiště, které bylo jako spolek zapsáno do obchodního rejstříku v červenci téhož roku. K roku 1937/1938 čítalo 3000 členů a disponovalo 7 filiálkami. Věnovalo se dodávání umělých hnojiv, uhlí a hospodářských strojů svým členům z řad rolnictva.
 

První budovou družstevního areálu, situovaného na strategické parcele v sousedství hlavního vlakového nádraží, bylo centrální obilní skladiště z roku 1902. Jednalo se o třípatrovou budovu provedenou stavební firmou Václava Nekvasila z Prahy. V dubnu 1915 objekt vyhořel, avšak ještě téhož roku se přistoupilo k jeho rekonstrukci. Navýšením o jedno podlaží vznikla současná čtyřpatrová dominanta areálu s železobetonovou skeletovou konstrukcí, charakteristická jednak výraznou siluetou se dvěma věžemi sila korunovanými mansardovými střechami, jednak kompaktní fasádou z neomítaného režného zdiva. Ta nicméně rozhodně nepůsobí jednotvárně. Převýšené přízemí, kde se nacházela rampa pro příjem zboží, shora vymezovala cihlová kordonová římsa; plochu vyšších pater scelovaly segmentově zakončené cihlové lizény „vysokého řádu“, sahající do třetího, výjimečně až do čtvrtého patra. Veškeré okenní otvory s tabulkovými výplněmi byly opatřeny parapety a nadpražími s nakoso posazenými cihlami. Autorem projektu i jeho následné realizace byl královéhradecký stavitel Josef Novotný.
  

V roce 1909 bylo skladiště na jihovýchodním okraji areálu podél železniční tratě rozšířeno, opět podle projektu Josefa Novotného. Vznikla zde kůlna s konírnou a obytný dům č. p. 305 s polovalbovou střechou. Původní kůlna s konírnou byla v roce 1937 nahrazena modernější přízemní hospodářskou budovou s garážemi obdélného půdorysu krytou valbovou střechou. Modernizaci projektoval i realizoval Josef Fňouk. V průběhu let nicméně došlo k výrazné přestavbě celého souboru, kdy se v původní hmotě, ale s výrazně pozměněnou fasádou zachoval pouze obytný dům č. p. 305.
 

Dne 5. června 1917 požádalo družstvo o povolení nástavby prvního patra a půdy při tzv. malém skladišti, které se nacházelo mezi obilním skladištěm č. p. 898 a obytným domem č. p. 305. V přízemí bylo umístěno skladiště a melasárna, v nově vybudovaném prvním patře pak další skladištní prostory. Celou budovou procházel šrotovník, který ústil ve věž krytou mansardovou střechou. Adaptaci projektoval a následně i provedl stavitel Josef Novotný.
 

V roce 1920 Společnost stavitelů s. r. o. vyprojektovala a realizovala několik dalších objektů v areálu. Podél ulice Za Škodovkou to byly přízemní zděné dílny se skladištěm, strojírnou, kovárnou, truhlárnou a místností pro výstavu hospodářských strojů; ve střední části areálu přízemní skladiště hnojiva a slámy a na západním okraji areálu pak jednopatrový obytný a administrativní dům pro zaměstnance. Posledně jmenovaný se na rozdíl od utilitárně pojatých provozních budov vyznačoval členitější fasádou s rizalitem a arkýřem, která byla dekorována soustavou kordonových a korunních říms, přičemž ji místy doplňovaly také polosloupy. Architektonicky hodnotná budova byla v rámci průběžných adaptací areálu v pozdějších letech bohužel zbořena.
 

V průběhu 20. a 30. let následovaly spíše drobnější dostavby areálu. Šlo například o přístavbu kolny, garáží, toalet, umýváren a benzinové pumpy. V roce 1930 byla firmou Františka Komárka na jižním okraji rolnického areálu navržena i vystavěna dvojice zděných přízemních budov obdélného půdorysu se sedlovou střechou. Obě novostavby, západní skladiště umělých hnojiv a uhlí a východní stodola, se svými průčelími obracely do dnešní Dvorské ulice, která areál ohraničovala z jihu. Fasády z neomítaného režného zdiva byly střídmě dekorovány cihlovými lizénovými rámci. Do dnešních dnů se v autentickém stavu zachovalo pouze skladiště umělých hnojiv; stodola byla mezi lety 2019 a 2020 odstraněna. 
 

Dne 25. července 1937 požádalo Družstvo obilního skladiště o povolení stavby rohového domovního bloku s byty, administrativními prostorami a se skladištěm železa při dnešní silnici Za Škodovkou. Komplex ve tvaru písmene V byl podle projektu Josefa Fňouka realizován v roce 1938. Modernistický, puristicky laděný trakt č. p. 592 v sousedství obilního skladiště soustředil v přízemí prostory pro administrativní provoz, v horních patrech celkem šest bytů. Lapidární hranol s hladkou fasádou, členěnou kompozicí oken rozličné velikosti i tvarů, ozvláštnilo zaoblené jihovýchodní nároží. Trakt se skladištěm železa, který k němu přiléhal ze severozápadu, byl mírně převýšený s ryze utilitárním průčelím. Kvality Fňoukovy realizace byly bohužel zastřeny nedávnými necitlivými stavebními zásahy.
 

V současné době je areál využíván řadou firem především jako skladištní prostory. Samotné centrální skladiště sloužilo svému účelu do roku 1993. Pokus o prohlášení této stavby, která se dochovala v téměř intaktním stavu, nemovitou kulturní památkou byl neúspěšný. V roce 2017 zanedbaný objekt zakoupila společností Defekta ND, která představila záměr postupné rekonstrukce budovy. Tzv. hradecká Sýpka dnes slouží kulturním účelům. 
 

KK