Třebešský Sokol vzdal hold českému středověkému mysliteli, kazateli a pedagogovi Janu Husovi vystavěním pomníku. Tento úkol byl zadán kamenickému mistru Janu Hykovi z nedalekého Pouchova.
Hyk pomník pojal coby hrubě opracovaný kamenný pískovcový blok kónického tvaru, do jehož středu byl vytesán text: „MUČEDNÍKU KOSTNICKÉMU 1415–1920“. Nad nápis byla vsazena kovová eliptická reliéfní plaketa zachycující Jana Husa z profilu s propadlými tvářemi, bradkou a upraveným účesem. Je oděn do hábitu s vysokým límcem, vedle kterého se napravo nachází malý kalich. Hyk pod podobiznu umístil nápis „M. J. HUS“ a nad ni situoval lipovou ratolest.
V samém vrcholu pomníku byl vytesán kalich. Na zadní straně stojí: „NÁKLADEM SOKOLA“. Pomník je vysoký 190 cm se základnou o průměru 120 cm a byl obehnán podezdívkou s nízkým plotem. S obdobným formálním řešením se setkáváme např. u pomníku Aloise Jiráska v hradeckých Jiráskových sadech od sochařů Josefa Srdínka, Jaroslava Plichty a malíře Bohumila Líznera. Autoři jej pojali rovněž jako kamennou mohylu s kovovým medailonem zachycujícím v reliéfu spisovatelův profil. Takováto řešení pomníků se v hojné míře realizovala v 19. století – jejich ústup nastal v meziválečném období, kdy je postupně vytlačily modernistické přístupy a názory nastupující generace sochařů.
Není známo přesné datum příprav a osazení díla, prameny se zmiňují buď o roce 1915, nebo 1920. Je pravděpodobné, že první datum představuje vyhotovení pomníku a druhé jeho umístění do prostor zelené plochy, kde se kříží ulice K Labi a Machkova. Dílo bylo s největší pravděpodobností osazeno až pět let po svém vzniku, zřejmě z důvodu probíhající první světové války.
Pomník i jeho okolí byly po dlouhou dobu neudržované. Teprve až v roce 1989 došlo k obnově a opravám, o této aktivitě se psalo ve zpravodaji Puls města Hradce Králové následovně: „V létě tohoto roku se členům historické sekce Vlastivědného klubu Krajského muzea východních Čech ing. V. Laštovičkovi a B. Poláčkovi podařilo opravit pomník mistra Jana Husa v Hradci Králové – Třebši, z něhož odpadla kovová reliéfní plaketa […]. Reliéf byl očištěn od rzi, konzervován miniem a základní fermežovou barvou.“ Následně byla vyzlacena silueta Husovy hlavy na tmavém pozadí a 16. července téhož roku vložena na původní místo.
JFB
Památková ochrana
Nejsou evidovány žádné způsoby památkové ochrany.
Prameny a další zdroje
- Pomník Mistra Jana Husa (Třebeš). Online. In: Wikipedie. Otevřená encyklopedie. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pomn%C3%ADk_Mistra_Jana_Husa_%28T%C5%99ebe%C5%A1%29. [vyhledáno 2024-08-09]
- ŠEBESTA, Kryštof. Památníky husitského hnutí ve východních Čechách (bakalářská práce). Hradec Králové: Historický ústav FF UHK, 2022.
Literatura
-
Úpravy pomníku J. Husa v Třebši. Puls: časopis města Hradce Králové, 1989, č. 10, s. 29.