Pomník Mistra Jana Husa na Pouchově

O vystavění pomníku českému knězi, kazateli a reformátorovi církve Janu Husovi se v prostředí Pouchova diskutovalo ještě před počátkem první světové války. 

Za tímto účelem vznikl komitét, který chtěl vzdát Husovi hold formou mohyly, jež měla být situována v blízkosti pouchovského kostela a fary. Tento záměr pejorativně okomentoval tehdejší kaplan Jan Havelka, ve kterém členy komitétu označil za: „[…] několik mladíků, kteří mají mléko na bradě.“ Nejmladšímu bylo tehdy pouhých 27 let. Ideu nakonec zmařilo vypuknutí první světové války. Teprve až po jejím skončení se opět začalo jednat o uctění památky českého kazatele. Ustanovil se nový komitét, jenž vypsal v roce 1924 sochařskou soutěž a stanovil cenu pomníku na 12 000 Kč. Zájemci mohli zasílat své návrhy do konce března téhož roku. Celkem se zúčastnilo 15 sochařů, kteří dodali 45 návrhů. Dne 8. dubna 1924 se vybíralo z došlých projektů, z nichž vyšel jako vítěz akademický sochař Josef Václav Škoda. 

 

V kontextu Škodova díla jde o výjimečný počin, který se vzdaluje typické figurální poloze jeho tvorby, a to ve prospěch purizujících tendencí. Dominantním prvkem je totiž štíhlý hladký „obelisk“ korunovaný kalichem, zatímco portrétní část – reliéf Husova profilu – je osazena do přečnívajícího kvádru u paty sloupu. Tento netradiční „architektonický“ přístup kontrastuje zejména ve srovnání se soudobě dělaným druhým Škodovým pomníkem Mistra Jana Husa v Malšovicích; v druhém případě ke stejnému tématu přistoupil autor „klasickým“ způsobem a to tak, že Mistra zpodobnil v nadživotní velikosti, oblečeného do dlouhého splývavého hábitu a pevně tisknoucího Bibli k tělu.

 

Pouchovský monument byl osazen do obdélného záhonu s pískovcovými obrubníky. Z čelního pohledu jej flankují dva kvádříky, na nichž pravděpodobně dříve stály lucerny.

 

Slavnostní položení základního kamene se uskutečnilo v tehdejších Pochybových sadech dne 6. července 1930. Událost byla zahájena průvodem, po němž pronesl řeč pouchovský učitel Václav Černý, studentka Jaroslava Lupínková zarecitovala Macharovu báseň Hus a poté zazpíval tamní pěvecký sbor písně Slávy synu a Kto za pravdu horí. Celou událost zakončil doslovem předseda komitétu František Grus. Následně byly Josefu V. Škodovi zadány sochařské práce.

 

K odhalení došlo 6. července následujícího roku při výročí upálení mistra Jana Husa. Slavnostní akt otevřel svým projevem odborný učitel Slávek Semrád z Plotišť nad Labem. Celou akci uzavřel koncert v bývalém Česákově hostinci. 

 

Pouchovský pomník se řadí k souboru děl v Hradci Králové a jeho blízkém okolí, která vzdávají hold reformátorovi katolické církve (Pomník Mistra Jana Husa I., Pomník Mistra Jana Husa II., Pomník Mistra Jana Husa v Malšovicích, Pomník Mistra Jana Husa v Třebši a Pomník Mistra Jana Husa v Plotištích nad Labem). 

 

JFB