Prosektura a Fingerlandův ústav patologie

Budova prosektury patřila k pavilonům nemocničního areálu dokončeným v první etapě výstavby nové okresní nemocnice, tedy na jaře roku 1926.

V suterénu tohoto pavilonu se nacházela laboratoř, skladiště a tzv. Mrtvolna. V přízemí byla umístěna pitevna s výtahem, laboratoře pro bakteriologii, sérologii a histologii, pracovna prosektora, archiv a muzeum preparátů. Prosektura využívala také speciální chlívky pro pokusná zvířata. Pavilon prosektury disponoval samostatným příjezdem. V roce 1940 proběhla další adaptace a přístavba prosektury.

V čele primariátu zahrnujícího prosekturu a nemoci infekční stál MUDr. Antonín Fingerland (1900‒1999). V roce 1932 bylo infekční oddělení zařazeno pod internu.

Výstavba v nemocničním areálu včetně prosektury pokračovala po skončení druhé světové války. V roce 1945 se po zřízení Lékařské fakulty v Hradci Králové prosektura stala Ústavem patologické anatomie. V letech 1947‒1948 byl ústav rozšířen o přístavbu ‒ posluchárna se 120 místy, místnost pro histologická cvičení studentů a dvě laboratoře. Fotograficky dokumentoval tuto dostavbu doc. Fingerland. V roce 1967 byla provedena také rekonstrukce a přístavba patologie, která zahrnovala pracoviště tkáňové banky. V roce 1992 bylo pracoviště přejmenováno na Fingerlandův ústav patologie.

V současné době zajišťuje Fingerlandův ústav patologie v celém rozsahu služby nekroptické, bioptické a cytologické; speciální zaměření: kardiovaskulární patologie, hemato-lymfopatologie, patologie hlavy a krku a stomatopatologie, gynekopatologie, nemoci štítné žlázy, ledvin, prsu.

Jedná se o jeden z mála objektů, který navrhl v rámci celkové regulace nemocničního areálu pražský architekt Bedřich Adámek, na projektu spolupracoval architekt Václav Rejchl ml. V areálu královéhradecké nemocnice byly realizovány moderní pavilony s rovnými střechami, velkými okny a hladkými fasádami, které představovaly zcela nové stavební typy nemocničních budov. Takovým byla i prosektura, původně symetrická budova se dvěma podlažími, jejíž charakter určoval funkční provoz. Střední vyvýšený trakt byl prolomen velkými, vysokými okny bez šambrán.

PK, LZL

Památková ochrana

Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.

Prameny a další zdroje

Státní okresní archiv Hradec Králové, Archiv města Hradec Králové 1225–1945 (1949), Zdravotnické záležitosti, inv. č. 2334, karton č. 554
Státní okresní archiv Hradec Králové, Obecní úřad Nový Hradec Králové, inv. č. 117, karton č. 14
Státní okresní archiv Hradec Králové, Okresní úřad Hradec Králové 1850–1945 (1954), dodatek, inv. č 1705, karton č. 1510

Literatura

Cesta k nové nemocnici. Osvěta lidu, 1929, roč. XXXII, č. 35, s. 5.
Dvě období královéhradecké nemocnice. 1887–1928 a 1928–1938. Rozhledy, 1938, roč. 20, č. 24, s. 25.
Dostavba královéhradecké nemocnice. Hlasy českého severovýchodu, 1940, roč. 2, č. 1, s. 4.
KORITENSKÁ, Pavla. Výstavba v nemocnici v období 2. světové války. In: Scan. Časopis Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty v Hradci Králové, 2001, roč. 11, č 6, s. 16–17.
KORITENSKÁ, Pavla. Velká vizita!...v Hradci Králové za první republiky. Hradec Králové: Muzeum východních Čech, 2017.
Nová okresní nemocnice královéhradecká. Kraj královéhradecký, 1928, roč. XIX, č. 83, s. 5–6.
VANĚK, Josef. Pamětní spis k otevření nové okresní nemocnice v Hradci Králové. Hradec Králové: Bratři Peřinové, 1928.
Velké dílo lidskosti. Osvěta lidu, 1928, roč. XXXI, č. 75, s. 1–2.
Všeobecná veřejná nemocnice v Hradci Králové. Osvěta lidu, 1928, roč. XXXI, č. 74, s. 1–2.

Kam?