Hospodářská budova nemocnice s kotelnou

Výstavba hospodářské budovy probíhala v první etapě výstavby nemocnice a byla dokončena na konci roku 1926. Dvoukřídlá budova zajišťující stravovací a technické zázemí nové nemocnice disponovala samostatným příjezdem.

V levém křídle hospodářské budovy byl v přízemí kuchyňský trakt, ve kterém se nacházely 2 sporáky, 4 kotle, 1 cukrářská pec, 3 jídelny, přípravny, spíž a kuchyňské stroje. V prvním patře byla přednášková síň a byty pro služební personál. Ve sklepě byly uskladněny zásoby, stroj na výrobu ledu a chladírna zásob. Kapacita kuchyně byla 800 osob. V pravém křídle byl tzv. prádelní trakt, ve kterém byla strojová prádelna s příslušenstvím, sušárna, žehlírna, mandlovna, třídírna prádla, správkárna, desinfekční stanice, sklad a úschovna prádla. V prvním poschodí byly ložnice pro ošetřovatelky a služební personál a byt strojníka. Ve středním traktu byla kotelna, strojovna, transformační stanice, ústřední topení a dílny. Komín, vysoký 32 m, měl rezervoár pitné vody s obsahem 35 m3.

V dubnu 1940 získala nemocnice povolení k adaptaci hospodářské budovy. Stavební práce prováděla firma Mádlík a Včelák, vnitřní vybavení zajišťovaly Škodovy závody. V letech 1941–1942 byl ještě realizován projekt nástavby hospodářské budovy, který zahrnoval přístavbu druhého a třetího patra nad oběma křídly budovy a výstavbu centrálního skladiště pro uskladnění provozního materiálu.

V 90. letech bylo levé křídlo rekonstruováno pro účely stomatologické kliniky, která zde sídlí dodnes. Pravé křídlo slouží pro ředitelství FN – Útvar ředitele FN HK, Útvar lékařského náměstka, Útvar ekonomického náměstka, Úsek provozně technického náměstka a administrativa FN HK.

Hospodářská budova byla na svou dobu velmi moderní, zajišťovala vytápění, cirkulaci čistého ložního a dalšího prádla i stravování. Architektonická forma je mnohem méně okázalá než v případě pavilonů podél ústřední promenády, jednalo se o ryze účelový objekt, připomínající továrnu. Královéhradecká hospodářská budova se svou organizací a dispozicí stala vzorem pro pozdější nemocniční budovy hospodářského zázemí, třeba v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, která se budovala od roku 1936.

PK, LZL

Památková ochrana

Nejsou evidovány žádné způsoby ochrany.

Prameny a další zdroje

Státní okresní archiv Hradec Králové, Archiv města Hradec Králové 1225–1945 (1949), Zdravotnické záležitosti, inv. č. 2334, karton č. 554
Státní okresní archiv Hradec Králové, Obecní úřad Nový Hradec Králové, inv. č. 117, karton č. 14
Státní okresní archiv Hradec Králové, Okresní úřad Hradec Králové 1850–1945 (1954), dodatek, inv. č 1705, karton č. 1510

Literatura

Cesta k nové nemocnici. Osvěta lidu, 1929, roč. XXXII, č. 35, s. 5.
Dostavba královéhradecké nemocnice. Hlasy českého severovýchodu, 1940, roč. 2, č. 1, s. 4.
Dvě období královéhradecké nemocnice. 1887–1928 a 1928–1938. Rozhledy, 1938, roč. 20, č. 24, s. 25.
KORITENSKÁ, Pavla. Výstavba v nemocnici v období 2. světové války. In: Scan. Časopis Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty v Hradci Králové, 2001, roč. 11, č 6, s. 16–17.
Pavla Koritenská, Velká vizita!...v Hradci Králové za první republiky, Hradec Králové, 2017
Královéhradecká nemocnice v prvním půlstoletí. Rozhledy, 1938, roč. 20, č. 24, s. 2.
Nová okresní nemocnice královéhradecká. Kraj královéhradecký, 1928, roč. XIX, č. 83, s. 5–6.
VANĚK, Josef. Pamětní spis k otevření nové okresní nemocnice v Hradci Králové. Hradec Králové: Bratři Peřinové, 1928.
Velké dílo lidskosti. Osvěta lidu, 1928, roč. XXXI, č. 75, s. 1–2.
Všeobecná veřejná nemocnice v Hradci Králové. Osvěta lidu, 1928, roč. XXXI, č. 74, s. 1–2.

Kam?