Pavilon chirurgie a gynekologicko-porodnický

Na jaře 1926 byl v rámci první etapy výstavby nové okresní nemocnice dokončen také pavilon chirurgický, ve kterém byly umístěny dvě oddělení (chirurgické a gynekologicko-porodnické) se samostatnými primariáty. 

 

Přízemí a první poschodí obsadilo chirurgické oddělení s kapacitou 80 lůžek. V přízemí tohoto pavilonu se nacházela ústřední rentgenová stanice ‒ oddělení pro diagnostiku a terapii, elektroléčba, septický operační sál, místnost pro převazy a sádrovna, oddělení pro septickou chirurgii. V prvním poschodí byly 3 operační sály, ústřední sterilizace Schaererova systému, oddělení pro čistou chirurgii, 2 čajové kuchyně, 2 denní místnosti, 5 koupelen. Ve druhém poschodí bylo umístěno gynekologicko-porodnické oddělení se 40 lůžky, 2 operační sály a 1 porodní sál, 1 čajová kuchyň, 2 koupelny, 1 denní místnost a sterilizace systému Instrumenta. Pavilon využíval lůžkový výtah, jídelní výtah a 7 telefonních stanic. 

 

Primářem chirurgie se stal MUDr. Bedřich Honzák (1870‒1933), který byl současně ředitelem nemocnice. Po jeho smrti v roce 1933 byl na místo primáře chirurgie jmenován doc. MUDr. Jan Bedrna (1897‒1956). Primariát gynekologicko-porodnického oddělení získal MUDr. Jaroslav Jung (1896‒1937), po jeho smrti byl v roce 1938 jmenován do čela oddělení doc. MUDr. Jan Maršálek (1898‒1974).

 

V rámci další výstavby a rozšiřování okresní nemocnice se v roce 1938 do nového dvojpavilonu přestěhovalo oddělení gynekologicko-porodnické. Od července do listopadu 1938 tak probíhaly stavební práce na adaptaci původního chirurgického pavilonu, kterou podle projektu architekta Bedřicha Adámka provedla hradecká firma Jan Mádlík a Jan Včelák, správcem stavby byla firma Ing. arch. Bedřicha Adámka. Práce byly dokončeny začátkem roku 1939 a povolení k užívání bylo uděleno v únoru téhož roku. Pavilon se mohl chlubit nejmodernějším vybavením. Fungovalo zde pododdělení urologické pro pacienty s chorobami močového ústrojí, jediné tohoto typu mimo pražskou Bulovku, a dále ortopedické oddělení, které se osamostatnilo v roce 1940. Prvním primářem ortopedie se stal doc. MUDr. Jaroslav Vavrda.
 

V 50. letech se ortopedická klinika přestěhovala do budovy tzv. staré nemocnice, získala vlastní operační sály, pracoviště rentgenu, rehabilitaci a laboratoř. V roce 1986 se znovu přestěhovala po částečných stavebních úpravách do původního chirurgického pavilonu. Proběhla rekonstrukce prostor pro dětské oddělení ortopedické kliniky a částečná rekonstrukce septického oddělení. V letech 1998–1999 byly zrekonstruovány 2 operační sály prvního patra. Ortopedická klinika sídlí v původním chirurgickém pavilonu dodnes.

 

Architekt Adámek projektoval pavilony ve funkčních skladbách do písmene „L“ nebo v tomto případě „U“ pro zajištění dobrého přístupu do jednotlivých částí a zároveň pro dobré osvětlení všech vnitřní prostor. Stavby navržené Adámkem vyjadřují puristický architektonický názor, tedy zjednodušování forem, jako jsou šambrány, portiky, členění fasád atd., jednotícím prvkem měly být pouze výrazně přesahující korunní římsy. Na rozdíl od nemocnic starších územních koncepcí, jako například vídeňská nemocnice na Steinhofu od Otto Wagnera či Masarykova nemocnice v Praze-Krči od Bohumíra Kozáka, ve kterých jsou jednotlivé pavilony zasazovány do volné zeleně, si Adámek počínal při navrhování královéhradecké nemocnice odlišně. V tomto případě mělo jít o koncepci pavilonů rozmístěných kolem podélného náměstí, promenády, s možností budoucího rozvoje západním, jižním a východním směrem, jak se ostatně po celé 20. století dělo. Oproti krajinářské koncepci prosadil Adámek spíše urbánní pojetí.

 

PK, LZL