Administrativní budova nemocnice

 Na výstavbu nové okresní nemocnice věnovalo město Hradec Králové bezplatně vybrané pozemky v katastru obce Nový Hradec Králové. Podle usnesení pevnostního odboru a městské rady ze dne 15. 1. 1925 se jednalo o část pozemku parc. č. kat. 722, ve vložce č. 409 pozemkové knihy obce Nový Hradec Králové zapsané ve výměře asi 2 ha 41 a 34 m2.  

Generální projekt pro jednotlivé pavilony nové okresní nemocnice vznikl v roce 1926. Autorem tohoto projektu se stal pražský architekt Bedřich Adámek. Stavba nemocničních pavilonů byla na základě výběrového řízení z března 1926 zadána stavitelské firmě Josef Fňouk a Ing. František Komárek z Hradce Králové. Architekt Adámek soustředil jednotlivé pavilony a nemocniční budovy kolem centrálního parku, jehož podélná osa směřovala na historické dominanty Hradce Králové. Nemocnice byla navržena jako komplex devíti samostatných pavilonů, z vnějšího pohledu připomínající lázeňský areál s bohatou parkovou úpravou sadovou a květinovou výzdobou. Součástí areálu byla zelinářská a ovocnářská zahrada. Na projektování jednotlivých pavilonů realizovaných v první etapě se podílel místní architekt Václav Rejchl ml. 

Výstavba byla zahájena dne 21. dubna roku 1926 a probíhala ve dvou etapách. V rámci první etapy, realizované v průběhu roku 1926, proběhla také výstavba administrativní budovy. Budova se širokým sloupovým vjezdem obloženým šumavským mramorem představovala dominantní vstup do nemocničního areálu. V přízemí objektu byly umístěny správní a lékařské kanceláře, telefonní ústředna. K dispozici byly tři byty pro nemocniční zřízence. První patro zahrnovalo správní kanceláře, byt správce, úřední místnost (tzv. výborovnu). Ve druhém patře pak byly byty pro svobodné lékaře a lékařská knihovna. 

V čele lékařské administrativy stál ředitel, hospodářskou a účetní administrativu vedl vrchní správce spolu se třemi správními úředníky, třemi kancelářskými silami a pomocným personálem. Prvním ředitelem nové nemocnice se stal MUDr. Bedřich Honzák. Po náhlé smrti MUDr. Bedřicha Honzáka v roce 1933 se stal ředitelem doc. MUDr. Vladimír Ulrich. 

Součástí vstupního portálu byly v době otevření nemocnice v roce 1928 dvě pamětní desky. Autorem návrhu byl Josef Stejskal (1893‒1945?), ředitel hradecké Odborné školy pro umělecké zámečnictví, autorem návrhu bronzového reliéfu sochař Josef Škoda (1901‒1949). Zhotovitelem se stal dílenský učitel Josef Pešek (1885‒1950) spolu s žáky Odborné školy pro umělecké zámečnictví v Hradci Králové. Jednalo se o bronzové desky – první z nich s vyobrazením státního znaku a nápisem Zbudováno nákladem zastupitelského okresu královéhradeckého v letech 1926–1928. Odevzdáno veřejnosti v desátém roce republiky Československé. Druhá deska s reliéfem portrétu T. G. Masaryka s nápisem T. G. Masaryk, první president republiky Československé měla pohnuté osudy a byla vrácena do vstupního portálu v roce 1990. 

V roce 1946 byly umístěny další dvě pamětní desky. První, věnovaná dvěma lékařům – Jiřímu Frantovi a Karlu Milostnému, účastníkům protifašistického odboje, byla umístěna do vstupního prostoru 4. května 1946. Autorem byl opět hradecký sochař Jan Škoda. Druhá pamětní deska byla dedikována Josefu Vaňkovi, redaktorovi a předsedovi Okresní správní komise, který se zasloužil o vybudování nové nemocnice a za účast v protifašistickém odboji byl nacisty popraven. Do vstupního prostoru nemocnice byla umístěna dne 28. října 1946. V současné době sídlí v původní administrativní budově. Součástí budovy je Oddělení krizového managementu, Odbor investic, Telefonní ústředna, Oddělení sociální péče, Vedení tkáňové ústředny a Odbor zdravotnické techniky. Součástí vstupního portálu jsou dnes pouze tři pamětní desky; bronzová deska s reliéfem T. G. Masaryka, pamětní deska J. Frantovi a K. Milostnému a pamětní deska J. Vaňkovi. 

Administrativní budova byla postavena jako symetrická stavba s monumentální vstupní bránou obloženou mramorovými deskami. Nemocniční pavilony navržené architektem Adámkem měly hladké fasády, okna bez šambrán, fasády bez jakéhokoli členění, architektonický výraz dodávaly jen nápadně přesahující kordonové římsy. Adámek tak spolu s místními architekty a staviteli definoval nové typy nemocničních budov se specifickou specializací – aby nové nemocnice představovaly komplexně fungující organismus. Paralelně s královéhradeckou nemocnicí byla realizována Masarykova nemocnice v Praze-Krči od architekta Bohumíra Kozáka, která uplatňovala stejné principy moderní architektury. Tedy diferenciace jednotlivých typů pavilonů a dalších budov a jejich funkční provázání, ale Adámek se na rozdíl od Kozáka oprostil od jakýchkoli monumentálních forem. 

PK, LZL