Živnostenský dům

Na počátku roku 1910 se Fultner dostal k zakázce na projektování domu pro Spolek pro zvýšení lidového blahobytu. To bylo zájmové seskupení drobných živnostníků a dělníků, kteří s podporou starosty Ulricha usilovali o zlepšení podmínek pro svou výrobní a pracovní činnost družstevní svépomocí. Vznik spolku v roce 1908 souvisel se snahou živnostníků čelit nedostatku vhodných výrobních míst a kamenných obchodů ve městě. Důležité bylo, že družstevní projekt spočinul pod záštitou starosty Františka Ulricha. Exponovaná parcela a výhodně zajištěné financování přivedly Fultnera k unikátnímu typu zakázky na „palác řemesel a dovedností“, kde měli členové spolku provozovat své dílny, ateliéry a obchody a zároveň i bydlet. Živnostenský dům měl vyrůst na rozlehlé nárožní parcele v tehdejší Čelakovského ulici. Dnes tvoří dominantu Masarykova náměstí, které v té době ještě neexistovalo, prozatím se formovala jeho krátká jižní fronta. Architekt projevil vytříbený cit pro charakter budoucího prostoru a jeho složitý, nepravidelný půdorys, když rozpoznal potřebu důstojného protipólu hlavní pohledové fronty. Úpravou regulační čáry pozemku, kdy zkosil ostré nároží, i velkorysým pojetím stavby Fultner prozíravě definoval budoucí uspořádání náměstí.

Výsledná podoba tzv. Živnostenského domu dokládá, jak pozorně Fultner zaznamenal tehdejší příklon jisté skupiny vůdčích architektů, jako byli Josef Hoffmann či Joseph M. Olbrich, ke klasickým stavebním principům a formám. Užití vznosného klasicizujícího řádu v symetrickém rozvrhu fasády pramení také z dobré znalosti práce Josefa Zascheho. Svým způsobem Fultner dokonce v našich zemích předjímal novou vlnu obliby biedermeieru, kterou reprezentuje hlavně pozdější ostravské dílo Wunibalda Deiningera.

Dům je složený z hmoty ústřední části zakončené masivní střechou s výraznou kupolí a dvou rozvinutých postranních křídel. Také tyto boční hmoty mají výrazné střechy a na každé straně uprostřed jsou čtyřosé rizality s vysokým pilastrovým řádem. V suterénu se nacházely prostorné dílny, do předního přízemního traktu Fultner naskládal „vzdušné a moderní krámy“. Tři patra nad provozním parterem zabíraly jedno – až třípokojové byty, z nichž mnohé využívali právě nájemci zdejších obchodů a dílen. Celkově měl dům mírně archaický vzhled, který zřejmě odpovídal konzervativnímu vkusu zákazníka a jeho přání navodit dojem solidnosti a reprezentace. Fasáda je přesto ozdobena decentním geometrickým dekorem a nechybí ani Fultnerovo oblíbené označení domu plastikou s iniciálami klienta. Živnostenský dům byl zkolaudován na konci roku 1911. O obchody, provozovny i byty byl velký zájem – své služby zde nabízeli modista, holič, řezbář, malíř, obchodník se sukny, výrobce harmonií nebo družstvo obuvníků.

MP