Obnova katedrálního kostela sv. Ducha

Regotizace chrámu sv. Ducha byla jednou z mála významnějších stavebních akcí, které byly ve starém Hradci realizovány či dokončeny v období kolem přelomu století. Jinak poté pouze v roce 1898 vznikly v severní frontě Velkého náměstí na rohu se Špitálskou ulicí dva převýšené domy v novorenesančním slohu a ve stejném roce byla dokončena sladovna pivovaru. Nové helmice na chrámových věžích byly tehdy zdaleka nejviditelnější změnou v siluetě města, které se po zrušení pevnostních hradeb připravovalo na příchod architektonické moderny a bouřlivou éru rozvoje. Středověký chrám zažíval od druhé poloviny 18. století nelehké časy, kdy „scházel čím dále, tím více. Vnějšek i vnitřek jeho smutně dojímal a mocně se dovolával přiměřené obnovy.“ [1] 

 

Biskup Karel Boromejský Hanl proto v roce 1863 vyhlásil sbírku, v níž se během 13 měsíců podařilo vybrat dostatek prostředků na zahájení obnovy chrámu, která by sjednotila jeho gotický ráz. Plán na očištění stavby, zejména od klasicistních nánosů, vytvořil architekt František Schmoranz, který také veškeré restaurační práce řídil. První etapa, s přerušením kvůli prusko-rakouské válce, trvala do roku 1870. Kromě úprav interiérů při ní byla znovu prolámána zazděná gotická okna, vystavěna biskupská oratoř a upraven presbytář, mj. obnovením jižního vchodu a položením mozaikové dlažby. Došlo také k obnově chrámových lodí a odstranění přístavků hudební kruchty, která byla naopak opatřena novým venkovním schodištěm. 

 

V další fázi v roce 1874 proběhla rekonstrukce západního průčelí, které dostalo strmý ozdobný štít z cihel zakončený kamenným křížem a k němu byly přistaveny dva opěrné pilíře s gotickými fiálami. V roce 1876 byl snížen okolní terén po zrušeném hřbitově a chrám se zaskvěl v „podobě původní, duchem našeho uměnímilovného času omlazen. Vnitř i vně v gotickém slohu, přesně a krásně všechno jest obnoveno až na obě věže, které svou sešlostí a nepřiměřenou krytbou dovolávají se žádoucí obnovy.“ [2] Různé varianty renovace věží připravil již Schmoranz, ale zřejmě kvůli nedostatku financí zůstaly jen na papíře. Tohoto úkolu se definitivně zhostil v roce 1898 Ludvík Lábler, který tehdy trvale působil v Kutné Hoře. Jako zastánce tradičních konzervátorských postupů se tam podílel na puristických rekonstrukcích řady středověkých objektů včetně rekonstrukce chrámu sv. Barbory, na které spolupracoval s Josefem Mockerem. Na hradeckém chrámu nechal vyměnit starou prejzovou střešní krytinu za měděné oplechování. Zakončení obou věží bylo zvýšeno do formy dlátové střechy s okoseným nárožím a doplněné ochozem s kružbovým zábradlím a nárožními věžičkami. Detaily makovic a hrotnic jsou pozlacené. Novogotická podoba věží byla schválena v roce 1900 a o rok později byla dlouholetá puristická obnova chrámu završena.  

 

MP

 

[1] KALAŠ, Václav. Kathedrální kostel svatého Ducha v Hradci Králové. Hradec Králové: 1896, s. 49.

[2] Tamtéž, s. 50.