V šedesátých letech 20. století se v rámci plnění nového generálního územního plánu města začala realizovat poslední etapa druhého městského okruhu. Při ní bylo potřeba vybudovat dva nové mosty přes Labe, jeden přes Orlici a vyřešit dvě komplikovaná křížení: u nového všesportovního stadionu a u Dukelské, Resslovy a Střelecké ulice v centru města, kde byl postaven velkoryse řešený podchod pro pěší s obchodní pasáží.
Jako první byl realizován most přes Labe u soutoku Labe a Orlice. Architektonické řešení získal Milan Rejchl, jenž v té době působil v Pražském projektovém ústavu. Nicméně Hradec Králové byl jeho rodištěm a jeho otec pracoval v místním Stavoprojektu, který také několik let vedl.
Milan Rejchl spolupracoval s konstruktérem Janem Schwallerem a společně navrhli experimentální řešení dvouproudového mostu, který tvoří dvě samostatné mostovky. Zvolili konstrukci ze vzpěradlového rámového segmentového zaklenutí o třech polích z předpjatého železobetonu. Most byl realizován novou, tzv. letmou betonáží, byl tedy betonován z obou stran zároveň. Podpěry u Labské kotliny mírně poklesly, a když se obě betonované poloviny setkaly, byl mezi nimi výškový rozdíl asi 15 cm, což bylo nutné složitě vyrovnat.
Architekt s konstruktérem chtěli, aby byl most dobře napojen na stávající cyklistické a pěší trasy podél řeky, postavili tedy čtyři obloukové rampy pro cyklisty. Projekt mostu později zjednodušil a upravil konstruktér Karel Dahinter při realizaci severního mostu přes Labe v letech 1972‒1974.
LZL
Památková ochrana
Most u soutoku je součástí plošně památkově chráněného území Městské památkové zóny Hradec Králové.
Prameny a další zdroje
- Archiv Milana Rejchla
Literatura
-
DIVIŠOVÁ, Jaroslava (ed.). Encyklopedie města Hradce Králové. Hradec Králové: Garamon, 2011.
-
ZIKMUND-LENDER, Ladislav. Milan Rejchl: Architektura a výtvarné dílo. Hradec Králové: Pravý úhel, 2016.