V roce 1903 zhotovil Jan Kotěra pro Hradec Králové soubor regulačních plánů, o čemž máme zprávu z Kotěrova vyúčtování ze 4. dubna 1907. Kotěra v něm uvádí celkovou částku 1.100 korun za 2 regulační plány v měřítku 1 : 500 a ještě dvě alternativy. Tyto regulační plány se však bohužel v žádné paměťové instituci nedochovaly a nemáme o jejich zadání ani autorově pojetí žádné podrobnější zprávy. O Kotěrově vkladu tedy můžeme pouze spekulovat na základě širšího kontextu.
Jako závěrečnou studentskou práci na vídeňské akademii Kotěra předložil urbanistické řešení ideálního města u ústí tehdy neexistujícího tunelu Calais ‒ Dover. Měl hvězdicovitou podobu s prstenci okružních tříd a protínajícími radiálami stejně, jako se nabízelo řešení rozvoje Hradce Králové na území někdejší hvězdicovité pevnosti.
Malé měřítko Kotěrových regulačních plánů vyhotovených zjara roku 1903 se pravděpodobně mohlo týkat jen řešení konkrétní části města a území několika bloků a plány nemusely do urbanistické vize města přinášet žádnou komplexní myšlenku. Srovnáme-li to, jak Kotěra uvažoval o zástavbě ve svém studentském projektu, mohl Kotěra rozvinout dřívější urbanistické plány z pera Tomáše Suhrady a Josefa Zámečníka a pracovat s první okružní třídou a přilehlými bloky, kde mohl navrhovat střídání veřejných budov a promenádních prostranství s rezidenčními bloky v duchu zahradních měst. Tato představa je ale založena na pouhé hypotéze vyvozené z dobového kontextu i Kotěrova urbanistického uvažování.
LZL
Památková ochrana
Projekt nebyl realizován.
Prameny a další zdroje
- Archiv Muzea východních Čech, fond Františka Ulricha, Dopis ze dne 4. dubna 1907, inv. č. U/LA-4799.
Literatura
-
Ladislav Zikmund-Lender, Jan Kotěra v Hradci, Hradec Králové, 2016
-
Ladislav Zikmund-Lender, Struktura města v zeleni: Moderní architektura v Hradci Králové, Hradec Králové 2017