Ve sféře projektování měl Fultner mimořádné štěstí na příznivé výchozí podmínky, na jejichž základě rozvinul svůj talent s veškerou mladickou odvahou a energií. Své předpoklady a plány mohl ověřovat při skutečných realizacích, jak po tom toužili jeho spolužáci z techniky. Svou krátkou profesní kariéru zahájil Fultner v neobvykle mladém věku s jistě nestandardní podporou. Nepřímo se o to zasloužil i starosta František Ulrich, který proslul svým plánem na přeměnu někdejšího pevnostního města v moderní urbanistické centrum. V Hradci se na expanzi kvalitní architektury vedle Kotěry podíleli také mnozí mladí tvůrci – jeho žáci a spolupracovníci v čele s Gočárem nebo Ohmannovi následovníci Rudolf Němec a Bedřich Bendelmayer. Ulrichova veřejná akce povzbuzovala i soukromé stavebníky, aby svěřovali zakázky slibným nováčkům.
Na Fultnera v tomto smyslu připadl jeden z nejtěžších úkolů, když zde v roce 1909 jako první etabloval modernistickou zástavbu v historickém sídelním útvaru. Jeho strýc, významný kožedělný továrník Antonín Hanuš, pojal úmysl zvelebit své sousedící historické domy na tehdejším Svatojanském náměstí a sjednotit je v jeden soubor. Reprezentativní novostavba při samém vstupu na Velké náměstí měla více odpovídat vzrůstající prestiži průmyslnické rodiny. Nakonec se jednalo o výstavbu nového objektu na místě domu čp. 170 a dodatečně přikoupeného domu čp. 171, které byly strženy, a přestavbu nárožního domu čp. 169, jenž Fultner zvýšil o jedno patro. Obě části potom spojil fasádou v úchvatný celek s typickými prvky moderních evropských trendů – zdrženlivě členěnou hmotou a plochou, výraznou vertikální kompozicí, úsporným, ale působivým užitím pozdně secesního geometrického dekoru a zakončením elegantní římsou respektující půdorys stavby. Nápadné jsou rovněž odkazy na Kotěrův tvůrčí repertoár, například v podobě tenkých pásů z lícových cihel nebo ustupujícího ostění oken.
Návrhem domu Fultner v symbolické rovině propojil starou zástavbu se skupinou Kotěrových staveb (městské muzeum, Okresní dům, Grandhotel Urban) na labském nábřeží uvolněném od fortifikačních objektů. Při zasahování do urbanistické struktury architekt citlivě dbal na ohleduplnost novostavby k historickému kontextu. Fultner na Hanušův dům zasvěceně a pro naše prostředí poučně převedl vysokou estetickou hodnotu vídeňských stylových předloh. V jeho kompozici objevíme spoustu umně interpretovaných podnětů zakladatele tamní moderní architektury Otto Wagnera včetně pravdivého pojetí konstrukce, užití přiměřené tvaroslovné řeči a „poetického“ dotváření stavby. Výslednou podobu fasády Hanušova domu Fultner nakonec s pomocí starosty Ulricha prosadil i přes počáteční nevoli městských úředníků.
MP
Hanušův dům I. je nemovitou kulturní památkou pod číslem v ÚSKP 35010/6-4900 a je součástí plošně památkově chráněného území Městské památkové rezervace Hradec Králové.
-
Marcel Pencák, Hradecký architekt. Vladimír Fultner ve spleti české moderny, Brno 2013, S. 63–77.
-
Jakub Potůček, Hradec Králové. Architektura a urbanismus 1895-2009, Hradec Králové 2009, S. 30.
-
Marie Benešová – František Toman – Jan Jakl, Salón republiky. Moderní architektura Hradce Králové, Hradec Králové 2000, S. 60–61.