Činžovní dům Václava a Boženy Draslarových

Novostavba činžovního domu manželů Draslarových byla velmi rychlá: probíhala od dubna do 1. listopadu roku 1904. Už 22. listopadu získali manželé povolení k užívání.
 

V suterénu se nacházela prádelna, sklep, tři komory a společný záchod. V přízemí byl jeden byt s pokojem, kuchyní a záchodem a jeden třípokojový byt s kuchyní, spíží, "komůrkou" (patrně pokojík pro služku) a záchodem. V prvním patře se nacházel jeden dvoupokojový byt s kuchyní, špíží a se záchodem a jeden třípokojový byt se stejným příslušenstvím a s koupelnou navíc. Ve druhém patře byla dispozice stejná jako v patře prvním.
 

Fasáda byla navržena v přísně novobarokním stylu. Portál má v nadedveřní části prolomené kruhové okno a je završen štukovým klenákem. V přízemí je jedno široké, čtyřdílné okno a po stranách vždy dvě menší dvoudílná, zakončená segmentovým obloukem a štukovým klenákem. V prvním a druhém patře jsou v postranních osách dvě menší sdružená okna, prostřední čtyři osy zaujímají samostatná dvoudílná okna. V poprsních mají dekorativní pole, profilované ostění a v suprafenestře členité, profilované římsy a štukové dekorace s růžičkovými květy a girlandami. Fasáda je ukončena korunní římsou a segmentovým frontonem, v němž je prolomeno oválné okno zdobené štukovými rozvilinami a maskaronem v klenáku.
 

Autor architektonického řešení pozoruhodné novobarokní fasády není známý. Skladba exteriérových prvků a členěné fasády by se ale dala dobře ztotožnit s projektem Rudolfa Němce v pražské ulici Římská čp. 1204, který je o rok starší. Němec přišel v roce 1903 jako učitel na královéhradeckou zámečnickou školu, realizace by tedy odpovídala i jeho profesní trajektorii. V této době se v Hradci Králové mezi architekty a staviteli nikdo, kdo by byl tak podrobně poučen tvaroslovím novobaroka a byl schopen ho v tak rozvinuté podobě aplikovat, nevyskytoval. 

 

LZL