Činžovní dům Františka Srdínka

František Srdínko byl významný královéhradecký právník a obchodník s nemovitostmi. Na Pražském Předměstí mu patřila rozlehlá a významná zahrada, v jejímž areálu stála také chaloupka, v níž přebýval spisovatel Ignát Hermann.
 

O stavební povolení na nárožní dům u tehdy jediného mostu přes Labe ve městě si František Srdínko požádal dne 24. května 1894. Stavba byla ukončena dne 27. června 1895 a povolení k obývání bylo vystaveno 4. července téhož roku.
 

V suterénu novostavby byly sklepy, sklady obchodů a kotelna se skladem topiva. Přízemí zaujímaly do ulice čtyři obchody a za dvěma z nich byly příruční sklady, dále dva byty ‒ jeden dvoupokojový s kuchyní, druhý třípokojový s kuchyní. V patře byly dva byty, jeden pro rodinu Františka Srdínka se šesti pokoji, kuchyní, spíží, příslušenstvím a pokojíkem pro služku, druhý, menší, se čtyřmi pokoji, kuchyní, spíží a koupelnou. Ve druhém patře byly rovněž dva byty ‒ jeden o třech pokojích s kuchyní, pokojem pro služku, spíží a koupelnou a druhý o čtyřech pokojích se stejným vybavením.
 

Architekt, jehož jméno neznáme, pojal fasádu dle bohatého vzoru novorenesančního členění. Nároží určuje půlkruhový arkýř nesoucí balkon ve druhém patře. Parter je opatřen plastickým bosováním, vyšší patra do Eliščina nábřeží i Mostecké ulice používají neomítané režné zdivo. Okna mají bohaté ostění v prvním patře s trojúhelníkovou suprafenestrou, ve druhém patře jen s přímou římsou. Okna v nárožním segmentu jsou kromě profilové římsy v suprafenestře zdobena ještě iónskými pilastry a štukovými balustrádami v poprsni. Okna v přízemí jsou uzavřena jen štukovými klenáky. Korunní římsa je nesena metopami.
 

Kombinace bohaté štukové výzdoby s klasickými prvky a neomítaného režného zdiva ukazuje na postupné pronikání principů moderní architektury do konvenčních vzorců pozdního devatenáctého století. Z architektovy rozvinuté znalosti nejaktuálnějších trendů a z faktu, že byl v této době jedním z nejvytíženějších architektů činžovní výstavby ve městě, by se dalo usuzovat, že se na návrhu podílel stavitel a architekt Viktor Weinhengst.
 

V roce 1904 si v jednom z krámů zřídil pobočku významný královéhradecký fotograf Julius Russ, který si také nechal zhotovit nové výkladce z bohatě řezaných dřevěných rámů.
 

LZL