Areál letiště

 V roce 1925 byla v Hradci Králové založen na popud starosty Františka Ulricha založena pobočka Aeroklubu. Její činnost však začala až v roce 1933, kdy byla postavena civilní část letiště. V roce 1926 byla založena Masarykova letecká liga v Hradci Králové, která znamenala opravdové začátky letectví ve městě. Ještě v tomtéž roce se uskutečnil první letecký den. Později v rámci ligy vznikla plachtařská škola a byla jí v roce 1936 povolena stavba vlastního dřevěného hangáru. První experimenty, včetně experimentálního letu Jana Kašpara, se ale odehrávaly na vojenském cvičišti na Plachtě.

V roce 1925 se začalo jednat o zřízení letiště. Mezi státní vojenskou správou a městem byla uzavřena smlouva na pronájem pozemků na výstavbu letiště. Letiště v Hradci Králové mělo být vedle letiště v Brně nově vybudovaným letištěm v Československu, přistávací plocha měla mít rozměry 800 × 750 metrů. Součástí výstavby měly být administrativní budovy, dvě kasárenské budovy, letištní nádraží, strážnice a železobetonový hangár. Staviteli byla královéhradecká firma Capoušek a Šandera, dozor prováděli inženýři vojenského letectví. První etapa výstavby byla dokončena v roce 1930, dne 20. července byl provoz vojenského letiště zahájen leteckým dnem. Kasárna a tzv. gážistické domy, jež projektoval místní stavitel Stanislav Novotný, měly tradiční architekturu: byly jedno a dvoupatrové, uzavřeny valbovou střechou. Celý komplex byl uzavřen do obdélníkového symetrického schématu – uprostřed byly dva protilehlé jednotraktové objekty se středními a postranními rizality, prostor uzavíraly dva velké objekty na půdorysu písmene L a komplex doplňovaly menší, jednopatrové stavby. Další budovou byl železobetonový hangár pro letecké kluby, jehož konstrukci dodala firma Alfreda Ippena. V další fázi v roce 1935 byla dostavěna nevelká letištní budova pro civilní lety, nejprve pro linku Praha – Hradec Králové, později i pro linku do Liberce a Moravské Ostravy. Jak uvádějí historikové Zdeněk Doubek a Helena Rezková, v prvních třech měsících provozu bylo na lince Hradec Králové – Praha dopraveno 409 cestujících.

V roce 1938 byl za účelem modernizace přistávací dráhy i dostavby několika budov osloven Václav Rejchl ml. Rejchl nastavěl kasárenské budovy o jedno patro a sjednotil jejich fasádu krystalickými lizénami. Ve svých vzpomínkách reflektuje svou práci na letišti na začátku války následovně: „Jiná práce, kterou jsem ještě roku 1938 v červenci dostal, byla startovací dráha na letišti v Hradci Králové. Začali jsme na ní v srpnu 1938 a na podzim byly práce zastaveny. Když v březnu 1939 přišli na rozkopané letiště Němci, naléhali na rychlé dokončení práce. Navrhli některé zlepšení a změny a dle nich jsme práci na ploše 60 x 350 m v červenci 1939 úplně dokončili. Němci byli velmi spokojeni a stavební ředitel Ing. Havelka i Lüdke mne žádali, abych pro ně pracoval i jiné věci, ale to jsem kategoricky odmítl a pro Němce za celých šest let nedělal naprosto nic.“   

LZL