V první polovině sedmdesátých let byly připraveny tři stavební akce, které by dokončily propojení druhého silničního městského okruhu. Jako první byl v letech 1968–1974 postaven most u soutoku podle projektu Milana Rejchla a inženýra Jana Schwallera. Ten byl následován dnešním Labským mostem podle projektu Jiřího Hejnice Karla Dahintera. Okruh byl propojen posledním mostem dokončeným v roce 1980 přes Orlici u všesportovního stadionu.
Karel Dahinter, Jiří Hejnic a spolupracující architekt Jiří Trnka se inspirovali konstrukcí i tvarem mostu u soutoku od Milana Rejchla. Most postavili rovněž z předpjatého železobetonu, který se betonoval současně z obou břehů. Most je nesen rámovou vzpěradlovou konstrukcí o třech polích. Most musel být založen na 96 pilotách o průměru 52 cm, na každé straně jich je 48. Most je konstruován jako dvouproudová mostovka s mezerou uprostřed, jedná se tedy v podstatě o dvě samostatné, samonosné konstrukce. Most je dlouhý 78 m a obě mostovky jsou dohromady široké 26 m.
Oproti staršímu projektu Milana Rejchla a Jana Schwallera most nemá spirálové nájezdní rampy pro bicykly a má zjevně mohutnější konstrukci. Z dopravního a urbanistického hlediska se jedná o zásadní realizaci, která umožnila naplnění vize druhého městského okruhu, budovaného skoro po celé 20. století.
LZL
Památková ochrana
Labský most je součástí plošně památkově chráněného území Městské památkové zóny Hradec Králové.
Literatura
-
Kol. aut., Encyklopedie města Hradce Králové, A-M, Hradec Králové 2011, s. 347