Labský most

V první polovině sedmdesátých let byly připraveny tři stavební akce, které by dokončily propojení druhého silničního městského okruhu. Jako první byl v letech 1968–1974 postaven most u soutoku podle projektu Milana Rejchla a inženýra Jana Schwallera. Ten byl následován dnešním Labským mostem podle projektu Jiřího Hejnice Karla Dahintera. Okruh byl propojen posledním mostem dokončeným v roce 1980 přes Orlici u všesportovního stadionu.
 

Karel Dahinter, Jiří Hejnic a spolupracující architekt Jiří Trnka se inspirovali konstrukcí i tvarem mostu u soutoku od Milana Rejchla. Most postavili rovněž z předpjatého železobetonu, který se betonoval současně z obou břehů. Most je nesen rámovou vzpěradlovou konstrukcí o třech polích. Most musel být založen na 96 pilotách o průměru 52 cm, na každé straně jich je 48. Most je konstruován jako dvouproudová mostovka s mezerou uprostřed, jedná se tedy v podstatě o dvě samostatné, samonosné konstrukce. Most je dlouhý 78 m a obě mostovky jsou dohromady široké 26 m.
 

Oproti staršímu projektu Milana Rejchla a Jana Schwallera most nemá spirálové nájezdní rampy pro bicykly a má zjevně mohutnější konstrukci. Z dopravního a urbanistického hlediska se jedná o zásadní realizaci, která umožnila naplnění vize druhého městského okruhu, budovaného skoro po celé 20. století.

 

LZL